< Job 39 >
1 Knowest thou the time when the wilde goates bring foorth yong? or doest thou marke when the hindes doe calue?
Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
2 Canst thou nomber the moneths that they fulfill? or knowest thou the time when they bring foorth?
Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
3 They bow them selues: they bruise their yong and cast out their sorowes.
Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
4 Yet their yong waxe fatte, and growe vp with corne: they goe foorth and returne not vnto them.
Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
5 Who hath set the wilde asse at libertie? or who hath loosed the bondes of the wilde asse?
Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
6 It is I which haue made the wildernesse his house, and the salt places his dwellings.
Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
7 He derideth the multitude of the citie: he heareth not the crie of the driuer.
Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
8 He seeketh out the mountaine for his pasture, and searcheth after euery greene thing.
To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
9 Will the vnicorne serue thee? or will he tary by thy cribbe?
Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
10 Canst thou binde the vnicorne with his band to labour in the furrowe? or will he plowe the valleyes after thee?
Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
11 Wilt thou trust in him, because his strength is great, and cast off thy labour vnto him?
Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
12 Wilt thou beleeue him, that he will bring home thy seede, and gather it vnto thy barne?
Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
13 Hast thou giuen the pleasant wings vnto the peacockes? or winges and feathers vnto the ostriche?
Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
14 Which leaueth his egges in the earth, and maketh them hote in the dust,
A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
15 And forgetteth that the foote might scatter the, or that the wild beast might breake the.
Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
16 He sheweth himselfe cruell vnto his yong ones, as they were not his, and is without feare, as if he trauailed in vaine.
Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
17 For God had depriued him of wisedom, and hath giuen him no part of vnderstanding.
Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
18 When time is, he mounteth on hie: he mocketh the horse and his rider.
Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
19 Hast thou giuen the horse strength? or couered his necke with neying?
Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
20 Hast thou made him afraid as the grashopper? his strong neying is fearefull.
Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
21 He diggeth in the valley, and reioyceth in his strength: he goeth foorth to meete the harnest man.
Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
22 He mocketh at feare, and is not afraid, and turneth not backe from the sworde,
Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
23 Though the quiuer rattle against him, the glittering speare and the shield.
Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
24 He swalloweth the ground for fearcenes and rage, and he beleeueth not that it is the noise of the trumpet.
S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
25 He sayth among the trumpets, Ha, ha: hee smellleth the battell afarre off, and the noyse of the captaines, and the shouting.
Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
26 Shall the hauke flie by thy wisedome, stretching out his wings toward the South?
Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
27 Doeth the eagle mount vp at thy commandement, or make his nest on hie?
Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
28 Shee abideth and remaineth in the rocke, euen vpon the toppe of the rocke, and the tower.
Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
29 From thence she spieth for meate, and her eyes beholde afarre off.
Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
30 His young ones also sucke vp blood: and where the slaine are, there is she.
Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.