Job 3
1 Afterward Iob opened his mouth, and cursed his day.
Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
2 And Iob cryed out, and sayd,
Nebo mluvě Job, řekl:
3 Let the day perish, wherein I was borne, and the night when it was sayde, There is a man childe conceiued.
Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
4 Let that day bee darkenesse, let not God regarde it from aboue, neyther let the light shine vpon it,
Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
5 But let darkenesse, and the shadowe of death staine it: let the cloude remayne vpon it, and let them make it fearefull as a bitter day.
Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
6 Let darkenesse possesse that night, let it not be ioyned vnto the dayes of the yeere, nor let it come into the count of the moneths.
Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
7 Yea, desolate be that night, and let no ioy be in it.
Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
8 Let them that curse the day, (being readie to renue their mourning) curse it.
Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
9 Let the starres of that twilight be dimme through darkenesse of it: let it looke for light, but haue none: neither let it see the dawning of the day,
Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
10 Because it shut not vp the dores of my mothers wombe: nor hid sorowe from mine eyes.
Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
11 Why died I not in the birth? or why dyed I not, when I came out of the wombe?
Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
12 Why did the knees preuent me? and why did I sucke the breasts?
Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
13 For so shoulde I now haue lyen and bene quiet, I should haue slept then, and bene at rest,
Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
14 With the Kings and counselers of the earth, which haue buylded themselues desolate places:
S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
15 Or with the princes that had golde, and haue filled their houses with siluer.
Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
16 Or why was I not hid, as an vntimely birth, either as infants, which haue not seene the light?
Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
17 The wicked haue there ceased from their tyrannie, and there they that laboured valiantly, are at rest.
Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
18 The prisoners rest together, and heare not the voyce of the oppressour.
Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
19 There are small and great, and the seruant is free from his master.
Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
20 Wherefore is the light giuen to him that is in miserie? and life vnto them that haue heauie hearts?
Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
21 Which long for death, and if it come not, they would euen search it more then treasures:
Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
22 Which ioy for gladnes, and reioyce, when they can finde the graue.
Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
23 Why is the light giuen to the man whose way is hid, and whom God hath hedged in?
Èlověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
24 For my sighing commeth before I eate, and my roarings are powred out like the water.
Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
25 For the thing I feared, is come vpon me, and the thing that I was afraid of, is come vnto me.
To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
26 I had no peace, neither had I quietnesse, neither had I rest, yet trouble is come.
Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
