Job 22
1 Then Eliphaz the Temanite answered, and sayde,
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 May a man be profitable vnto God, as he that is wise, may be profitable to himselfe?
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3 Is it any thing vnto the Almightie, that thou art righteous? or is it profitable to him, that thou makest thy wayes vpright?
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4 Is it for feare of thee that he will accuse thee? or go with thee into iudgement?
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5 Is not thy wickednes great, and thine iniquities innumerable?
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6 For thou hast taken the pledge from thy brother for nought, and spoyled the clothes of the naked.
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7 To such as were wearie, thou hast not giuen water to drinke, and hast withdrawen bread from the hungrie.
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8 But the mightie man had the earth, and he that was in autoritie, dwelt in it.
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9 Thou hast cast out widowes emptie, and the armes of the fatherles were broken.
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10 Therefore snares are round about thee, and feare shall suddenly trouble thee:
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11 Or darkenes that thou shouldest not see, and abundance of waters shall couer thee.
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12 Is not God on hie in the heauen? and behold the height of the starres how hie they are.
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13 But thou sayest, How should God know? can he iudge through the darke cloude?
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14 The cloudes hide him that he can not see, and he walketh in the circle of heauen.
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15 Hast thou marked the way of the worlde, wherein wicked men haue walked?
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16 Which were cut downe before the time, whose foundation was as a riuer that ouerflowed:
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17 Which sayd vnto God, Depart from vs, and asked what the Almightie could do for them.
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18 Yet hee filled their houses with good things: but let the counsell of the wicked be farre from me.
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19 The righteous shall see them, and shall reioyce, and the innocent shall laugh them to scorne.
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20 Surely our substance is hid: but the fire hath deuoured the remnant of them.
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21 Therefore acquaint thy selfe, I pray thee, with him, and make peace: thereby thou shalt haue prosperitie.
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22 Receiue, I pray thee, the law of his mouth, and lay vp his words in thine heart.
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23 If thou returne to the Almightie, thou shalt be buylt vp, and thou shalt put iniquitie farre from thy tabernacle.
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24 Thou shalt lay vp golde for dust, and the gold of Ophir, as the flintes of the riuers.
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25 Yea, the Almightie shalbe thy defence, and thou shalt haue plentie of siluer.
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26 And thou shalt then delite in the Almightie, and lift vp thy face vnto God.
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27 Thou shalt make thy praier vnto him, and he shall heare thee, and thou shalt render thy vowes.
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28 Thou shalt also decree a thing, and he shall establish it vnto thee, and the light shall shine vpon thy wayes.
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29 When others are cast downe, then shalt thou say, I am lifted vp: and God shall saue the humble person.
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30 The innocent shall deliuer the yland, and it shalbe preserued by the purenes of thine hands.
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
