Job 17
1 My breath is corrupt: my dayes are cut off, and the graue is readie for me.
Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
2 There are none but mockers with mee, and mine eye continueth in their bitternesse.
Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
3 Lay downe nowe and put me in suretie for thee: who is hee, that will touch mine hand?
Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
4 For thou hast hid their heart from vnderstanding: therefore shalt thou not set them vp on hie.
Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
5 For the eyes of his children shall faile, that speaketh flattery to his friends.
Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
6 Hee hath also made mee a byword of the people, and I am as a Tabret before them.
Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
7 Mine eye therefore is dimme for griefe, and all my strength is like a shadowe.
Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
8 The righteous shalbe astonied at this, and the innocent shalbe moued against ye hypocrite.
Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
9 But the righteous wil holde his way, and he whose hands are pure, shall increase his strength.
Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
10 All you therefore turne you, and come nowe, and I shall not finde one wise among you.
Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
11 My dayes are past, mine enterprises are broken, and the thoughts of mine heart
Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
12 Haue changed the nyght for the day, and the light that approched, for darkenesse.
Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
13 Though I hope, yet the graue shall bee mine house, and I shall make my bed in the darke. (Sheol h7585)
Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol h7585)
14 I shall say to corruption, Thou art my father, and to the worme, Thou art my mother and my sister.
Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
15 Where is then now mine hope? or who shall consider the thing, that I hoped for?
Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
