Acts 7
1 Then sayd the chiefe Priest, Are these things so?
Tedy řekl nejvyšší kněz: Jestli-liž to tak?
2 And he sayd, Ye men, brethren and Fathers, hearken. That God of glory appeared vnto our father Abraham, while he was in Mesopotamia, before he dwelt in Charran,
A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prvé než bydlil v Cháran.
3 And said vnto him, Come out of thy countrey, and from thy kindred, and come into the land, which I shall shewe thee.
A řekl jemu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a poď do země, kterouž ukáži tobě.
4 Then came he out of the land of the Chaldeans, and dwelt in Charran. And after that his father was dead, God brought him from thence into this land, wherein ye now dwell,
Tedy vyšed z země Kaldejské, bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréž vy nyní bydlíte.
5 And hee gaue him none inheritance in it, no, not the bredth of a foote: yet he promised that he would giue it to him for a possession, and to his seede after him, when as yet hee had no childe.
A nedal jemu dědictví v ní, ani šlepěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vládařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl syna.
6 But God spake thus, that his seede should be a soiourner in a strange land: and that they should keepe it in bondage, and entreate it euill foure hundreth yeeres.
Mluvil pak Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
7 But the nation to whome they shall be in bondage, will I iudge, sayth God: and after that, they shall come forth and serue me in this place.
Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
8 Hee gaue him also the couenant of circumcision: and so Abraham begate Isaac, and circumcised him the eight day: and Isaac begate Iacob, and Iacob the twelue Patriarkes.
I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák Jákoba, a Jákob dvanácte patriarchů.
9 And the Patriarkes moued with enuie, solde Ioseph into Egypt: but God was with him,
A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním.
10 And deliuered him out of all his afflictions, and gaue him fauour and wisdome in the sight of Pharao King of Egypt, who made him gouernour ouer Egypt, and ouer his whole house.
A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří Faraona, krále Egyptského, kterýž ho ustanovil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
11 Then came there a famine ouer all the land of Egypt and Chanaan, and great affliction, that our fathers found no sustenance.
Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a ssoužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
12 But when Iacob heard that there was corne in Egypt, he sent our fathers first:
A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal otce naše jednou.
13 And at the second time, Ioseph was knowen of his brethren, and Iosephs kindred was made knowen vnto Pharao.
A podruhé poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest Faraonovi rodina Jozefova.
14 Then sent Ioseph and caused his father to be brought, and all his kindred, euen threescore and fifteene soules.
Tedy poslav Jozef, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti pěti.
15 So Iacob went downe into Egypt, and he dyed, and our fathers,
I vstoupil Jákob do Egypta, a umřel on i otcové naši.
16 And were remoued into Sychem, and were put in the sepulchre, that Abraham had bought for money of the sonnes of Emor, sonne of Sychem.
I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
17 But when the time of the promise drewe neere, which God had sworne to Abraham, the people grewe and multiplied in Egypt,
Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
18 Till another King arose, which knewe not Ioseph.
Až v tom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
19 The same dealt subtilly with our kindred, and euill entreated our fathers, and made them to cast out their yong children, that they should not remaine aliue.
Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, tak že musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
20 The same time was Moses borne, and was acceptable vnto God, which was nourished vp in his fathers house three moneths.
V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýž chován jest za tři měsíce v domě otce svého.
21 And when he was cast out, Pharaohs daughter tooke him vp, and nourished him for her owne sonne.
A když vyložen byl, vzala jej dcera Faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
22 And Moses was learned in all the wisdome of the Egyptians, and was mightie in wordes and in deedes.
I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
23 Nowe when he was full fourtie yeere olde, it came into his heart to visite his brethren, the children of Israel.
A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
24 And whe he saw one of them suffer wrong, he defended him, and auenged his quarell that had the harme done to him, and smote the Egyptian.
A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho, a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
25 For hee supposed his brethren would haue vnderstand, that God by his hande should giue them deliuerance: but they vnderstoode it not.
Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
26 And the next day, he shewed himselfe vnto them as they stroue, and woulde haue set them at one againe, saying, Syrs, ye are brethren: why doe ye wrong one to another?
Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i vedl je ku pokoji, řka: Muži bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
27 But he that did his neighbour wrong, thrust him away, saying, Who made thee a prince, and a iudge ouer vs?
Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
28 Wilt thou kill mee, as thou diddest the Egyptian yesterday?
Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
29 Then fled Moses at that saying, and was a stranger in the land of Madian, where he begate two sonnes.
I utekl Mojžíš pro to slovo, a bydlil pohostinu v zemi Madianské, kdež zplodil dva syny.
30 And when fourtie yeres were expired, there appeared to him in the wildernes of mout Sina, an Angel of the Lord in a flame of fire, in a bush.
A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
31 And when Moses sawe it, hee wondred at the sight: and as he drew neere to consider it, the voyce of the Lord came vnto him, saying,
A Mojžíš uzřev, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
32 I am the God of thy fathers, the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Iacob. Then Moses trembled, and durst not behold it.
Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, nesměl patřiti.
33 Then the Lord said to him, Put off thy shoes from thy feete: for the place where thou standest, is holy ground.
I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
34 I haue seene, I haue seene the affliction of my people, which is in Egypt, and I haue heard their groning, and am come downe to deliuer them: and nowe come, and I will sende thee into Egypt.
Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem, a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní poď, pošli tě do Egypta.
35 This Moses whome they forsooke, saying, Who made thee a prince and a iudge? the same God sent for a prince, and a deliuerer by the hand of the Angel, which appeared to him in the bush.
Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím? tohoť Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
36 Hee brought them out, doing wonders, and miracles in the land of Egypt, and in the red sea, and in the wildernes fourtie yeeres.
A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři červeném, i na poušti za čtyřidceti let.
37 This is that Moses, which saide vnto the children of Israel, A Prophet shall the Lord your God raise vp vnto you, euen of your brethren, like vnto me: him shall ye heare.
Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, jako mne; toho poslouchejte.
38 This is he that was in the Congregation, in the wildernes with the Angell, which spake to him in mount Sina, and with our fathers, who receiued the liuely oracles to giue vnto vs.
Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvil k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
39 To whom our fathers would not obey, but refused, and in their hearts turned backe againe into Egypt:
Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
40 Saying vnto Aaron, Make vs gods that may goe before vs: for we knowe not what is become of this Moses that brought vs out of the land of Egypt.
Řkouce Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
41 And they made a calfe in those dayes, and offered sacrifice vnto the idole, and reioyced in the workes of their owne handes.
I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti té modle, a veselili se v díle rukou svých.
42 Then God turned himselfe away, and gaue them vp to serue the host of heauen, as it is written in the booke of the Prophets, O house of Israel, haue ye offred to me slaine beasts and sacrifices by the space of fourtie yeres in the wildernes?
I odvrátil se Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
43 And ye tooke vp the tabernacle of Moloch, and the starre of your god Remphan, figures, which ye made to worship them: therefore I will carie you away beyond Babylon.
Nýbrž nosili jste stánek Molochův, a hvězdu boha svého Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
44 Our fathers had the tabernacle of witnes, in the wildernes, as hee had appointed, speaking vnto Moses, that he should make it according to the fashion that he had seene.
Stánek svědectví měli otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, kterýž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal podlé způsobu toho, kterýž byl viděl.
45 Which tabernacle also our fathers receiued, and brought in with Iesus into the possession of the Gentiles, which God draue out before our fathers, vnto the dayes of Dauid:
Kterýž přijavše otcové naši, vnesli s Jozue tam, kdež bylo vládařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
46 Who found fauour before God, and desired that hee might finde a tabernacle for the God of Iacob.
Kterýž nalezl milost před oblíčejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
47 But Salomon built him an house.
Šalomoun pak udělal jemu dům.
48 Howbeit the most High dwelleth not in temples made with handes, as saith the Prophet,
Ale Nejvyšší nebydlí v chrámích rukou udělaných, jakož dí prorok:
49 Heauen is my throne, and earth is my footestoole: what house wil ye build for me, saith the Lord? or what place is it that I should rest in?
Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi dům uděláte? praví Pán. Aneb jaké jest místo odpočívání mého?
50 Hath not mine hand made all these things?
Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
51 Ye stiffenecked and of vncircumcised heartes and eares, ye haue alwayes resisted the holy Ghost: as your fathers did, so do you.
Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakž otcové vaši, tak i vy.
52 Which of the Prophets haue not your fathers persecuted? and they haue slaine them, which shewed before of the comming of that Iust, of whome ye are now the betrayers and murtherers,
Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, kteříž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehož vy nyní zrádci a vražedlníci jste.
53 Which haue receiued the Lawe by the ordinance of Angels, and haue not kept it.
Kteříž jste vzali zákon působením andělským, a neostříhali jste.
54 But when they heard these thinges, their heartes brast for anger, and they gnashed at him with their teeth.
Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých, a škřipěli zuby na něho.
55 But he being full of the holy Ghost, looked stedfastly into heauen, and sawe the glory of God, and Iesus standing at the right hand of God,
On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
56 And said, Beholde, I see the heauens open, and the Sonne of man standing at the right hand of God.
I řekl: Aj, vidím, nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
57 Then they gaue a shoute with a loude voyce, and stopped their eares, and ranne vpon him violently all at once,
A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
58 And cast him out of the citie, and stoned him: and the witnesses layd downe their clothes at a yong mans feete, named Saul.
A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
59 And they stoned Steuen, who called on God, and said, Lord Iesus, receiue my spirit.
I kamenovali Štěpána modlícího se a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
60 And he kneeled downe, and cried with a loude voyce, Lord, laye not this sinne to their charge. And when he had thus spoken, he slept.
A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul.
