1 Thessalonians 2
1 For ye your selues knowe, brethren, that our entrance in vnto you was not in vaine,
Nebo i vy sami víte, bratří, příchod náš k vám že jest nebyl daremný.
2 But euen after that we had suffered before, and were shamefully entreated at Philippi, (as ye knowe) we were bolde in our God, to speake vnto you the Gospell of God with much striuing.
Ale i prve trpěvše, a pohanění snáševše, (jakož víte) v městě Filippis, osvobodili jsme se v Bohu našem mluviti vám směle evangelium Boží, s mnohými odpory.
3 For our exhortation was not by deceite, nor by vncleannes, nor by guile.
Napomínání zajisté naše nebylo z podvodu, ani z nečistoty, ani ve lsti.
4 But as we were allowed of God, that the Gospel should be committed vnto vs, so we speake, not as they that please men, but God, which approoueth our hearts.
Ale jakož Bůh nás hodné učinil toho, aby nám svěřeno bylo evangelium, takť mluvíme, ne jako lidem se líbíce, ale Bohu, kterýž zkušuje srdcí našich.
5 Neither yet did we euer vse flattering wordes, as ye knowe, nor coloured couetousnes, God is recorde.
Anižť jsme zajisté kdy užívali řeči pochlebné, jakož víte, ani za příčinou něčeho lakomství provodili. Bůhť jest svědek.
6 Neither sought we prayse of men, neither of you, nor of others, when we might haue bene chargeable, as the Apostles of Christ.
Ani jsme hledali od lidí chvály, ani od vás, ani od jiných, ač jsme mohli vás obtěžovati, jako Kristovi apoštolé.
7 But we were gentle among you, euen as a nource cherisheth her children.
Ale byli jsme tiší mezi vámi, jako když matka chová dítky své.
8 Thus being affectioned toward you, our good will was to haue dealt vnto you, not the Gospel of God onely, but also our owne soules, because ye were deare vnto vs.
Tak nakloněni k vám byvše, hotovi jsme byli s velikou chutí, vydati vám netoliko evangelium Boží, ale také i duše naše, protože jste nám byli velmi milí.
9 For ye remember, brethren, our labour and trauaile: for we laboured day and night, because we would not be chargeable vnto any of you, and preached vnto you the Gospel of God.
Nebo pamatujete, bratří, na práci naši a ustávání. Ve dne i v noci zajisté pracovavše, proto abychom žádného z vás neobtěžovali, kázali jsme u vás evangelium Boží.
10 Ye are witnesses, and God also, how holily, and iustly, and vnblameably we behaued our selues among you that beleeue.
Vy jste svědkové toho i Bůh, kterak jsme svatě, a spravedlivě, a bez úhony obcovali mezi vámi, kteříž jste uvěřili,
11 As ye knowe how that we exhorted you, and comforted, and besought euery one of you (as a father his children)
Jakož víte, kterak jednoho každého z vás, jako otec dítek svých, napomínali jsme vás a potěšovali,
12 That ye would walke worthy of God, who hath called you vnto his kingdome and glorie.
I s osvědčováním, abyste chodili hodně Bohu, kterýž povolal vás do království svého a v slávu.
13 For this cause also thanke we God without ceasing, that when ye receiued the worde of God, which ye heard of vs, ye receiued it not as the worde of men, but as it is in deede the worde of God, which also worketh in you that beleeue.
Protož i my díky činíme Bohu bez přestání, že přijavše slovo Boží, kteréž jste slyšeli od nás, přijali jste ne jako slovo lidské, ale jakož v pravdě jest, jako slovo Boží, kterýžto i dílo své působí v vás věřících.
14 For brethren, ye are become folowers of the Churches of God, which in Iudea are in Christ Iesus, because ye haue also suffred the same things of your owne countrey men, euen as they haue of the Iewes,
Vy zajisté, bratří, následovníci učiněni jste církví Božích, kteréž jsou v Židovstvu, v Kristu Ježíši; neb jste takovéž věci i vy trpěli od vašeho pokolení, jako i oni od Židů.
15 Who both killed the Lord Iesus and their owne Prophets, and haue persecuted vs away, and God they please not, and are contrary to all men,
Kteříž jsou i Pána Ježíše zabili, i své vlastní proroky, a nás vyhnali, a Bohu se nelíbí, a všem lidem jsou odporní,
16 And forbid vs to preach vnto the Gentiles, that they might be saued, to fulfill their sinnes alwayes: for the wrath of God is come on them, to the vtmost.
Nedopouštějíce nám mluviti pohanům, k tomu aby spaseni byli, aby tak vždy doplňovali hříchy své. Nebo vylit jest na ně hněv Boží konečný.
17 For asmuch, brethren, as we were kept from you for a season, concerning sight, but not in the heart, we enforced the more to see your face with great desire.
My pak, bratří, zbaveni byvše vás na chvíli tělem, ne srdcem, opravdověji usilovali jsme viděti tvář vaši s mnohou žádostí.
18 Therefore we would haue come vnto you (I Paul, at least once or twise) but Satan hindered vs.
Protož chtěli jsme přijíti k vám, (zvláště já Pavel, ) jednou i po druhé, ale překazil nám satan.
19 For what is our hope or ioye, or crowne of reioycing? are not euen you it in the presence of our Lord Iesus Christ at his comming?
Nebo která jest naše naděje neb radost aneb koruna chlouby? Zdali ne i vy před obličejem Pána našeho Jezukrista v čas příchodu jeho?
20 Yea, ye are our glory and ioy.
Vy jistě jste sláva naše i radost.
