1 Chronicles 29
1 Moreouer Dauid the King sayde vnto all the Congregation, God hath chosen Salomon mine onely sonne yong and tender, and the worke is great: for this house is not for man, but for the Lord God.
Potom řekl David král všemu shromáždění: Šalomouna syna mého jediného vyvolil Bůh ještě maličkého a mladého, dílo pak toto veliké jest; nebo ne člověku palác ten, ale Hospodinu Bohu býti má.
2 Now I haue prepared with all my power for the house of my God, golde for vessels of golde, and siluer for them of siluer, and brasse for things of brasse, yron for things of yron, and wood for things of wood, and onix stones, and stones to be set, and carbuncle stones and of diuers colours, and all precious stones, and marble stones in aboundance.
Já zajisté podlé své nejvyšší možnosti nachystal jsem potřeb k domu Boha svého, zlata k nádobám zlatým, a stříbra k stříbrným, mědi k měděným, železa k železným a dříví k dřevěným, kamení onychinového i kamení k vsazování, i karbunkulového, a rozličných barev, a všelijakého kamení drahého, i kamení mramorového hojně.
3 Moreouer, because I haue delite in the house of my God, I haue of mine owne golde and siluer, which I haue giuen to the house of my God, beside all that I haue prepared for the house of the Sanctuarie,
Nadto z veliké lásky k domu Boha svého, maje zvláštní poklad zlata a stříbra, i ten dávám k domu Boha svého mimo všecko to, což jsem připravil k domu svatyně,
4 Euen three thousand talents of gold of the golde of Ophir, and seuen thousand talents of fined siluer to ouerlay the walles of the houses.
Totiž tři tisíce centnéřů zlata, zlata z Ofir, a sedm tisíc centnéřů stříbra přečištěného k potažení stěn domů svatých,
5 The golde for the things of golde, and the siluer for things of siluer, and for all the worke by the handes of artificers: and who is willing to fill his hand to day vnto the Lord?
Zlata k nádobám zlatým a stříbra k stříbrným i ke všelikému dílu řemeslnému. A jestliže jest kdo více, ješto by co chtěl dobrovolně obětovati dnes Hospodinu?
6 So the princes of the families, and the princes of the tribes of Israel, and the captaines of thousands and of hundreths, with the rulers of the Kings worke, offred willingly,
Tedy knížata čeledí otcovských a knížata pokolení Izraelských, i hejtmané a setníci i úředníci nad dílem královským dobrovolně obětovali.
7 And they gaue for the seruice of the house of God fiue thousande talents of golde, and ten thousand pieces, and ten thousand talents of siluer, and eighteene thousand talents of brasse, and one hundreth thousand talents of yron.
A dali k službě domu Božího zlata pět tisíc centnéřů, a deset tisíc zlatých, stříbra pak deset tisíc centnéřů, a mědi osmnácte tisíc centnéřů, a železa sto tisíc centnéřů.
8 And they with whom precious stones were found, gaue them to the treasure of ye house of the Lord, by the hand of Iehiel the Gershunnite.
Kdožkoli měli kamení drahé, dávali do pokladu domu Hospodinova do rukou Jechiele Gersunského.
9 And the people reioyced when they offred willingly: for they offred willingly vnto ye Lord, with a perfite heart. And Dauid the King also reioyced with great ioy.
I veselil se lid, že tak ochotně obětovali; nebo celým srdcem dobrovolně obětovali Hospodinu. Nýbrž i král David radoval se radostí velikou.
10 Therefore Dauid blessed the Lord before all the Congregation, and Dauid sayde, Blessed be thou, O Lord God, of Israel our father, for euer and euer.
A protož dobrořečil David Hospodinu před oblíčejem všeho shromáždění, a řekl David: Požehnaný jsi ty Hospodine, Bože Izraele otce našeho, od věků až na věky.
11 Thine, O Lord, is greatnesse and power, and glory, and victorie and praise: for all that is in heauen and in earth is thine: thine is the kingdome, O Lord, and thou excellest as head ouer all.
Tváť jest, ó Hospodine, velebnost i moc i sláva, i vítězství i čest, ano i všecko, což jest v nebi i v zemi. Tvé jest, ó Hospodine, království, a ty jsi vyšší nad všelikou vrchnost.
12 Both riches and honour come of thee, and thou reignest ouer all, and in thine hand is power and strength, and in thine hande it is to make great, and to giue strength vnto all.
I bohatství i sláva od tebe jest, a ty panuješ nade vším, a v ruce tvé jest moc a síla, a v ruce tvé také jest i to, kohož chceš zvelebiti a upevniti.
13 Now therefore our God, we thanke thee, and prayse thy glorious Name.
Nyní tedy, Bože náš, děkujeme tobě, a chválíme jméno slávy tvé.
14 But who am I, and what is my people, that we shoulde be able to offer willingly after this sort? for all things come of thee: and of thine owne hand we haue giuen thee.
Nebo kdo jsem já, a co jest lid můj, abychom mohli míti moc k tak dobrovolnému obětování tobě? Od tebeť jest zajisté všecko, a i to z ruky tvé dali jsme tobě.
15 For we are stragers before thee, and soiourners, like all our fathers: our dayes are like ye shadowe vpon the earth, and there is none abiding.
Nebo my příchozí jsme před tebou a hosté, jako i všickni otcové naši; dnové naši jsou jako stín běžící po zemi beze vší zástavy.
16 O Lord our God, all this abundance that we haue prepared to buylde thee an house for thine holy Name, is of thine hand and all is thine.
Hospodine, Bože náš, všecka ta hojnost, kterouž jsme připravili k stavení domu tvého, jménu svatému tvému, z ruky tvé jest, a tvé jsou všecky věci.
17 I knowe also, my God, that thou tryest the heart, and hast pleasure in righteousnesse: I haue offred willingly in the vprightnesse of mine heart all these things: now also haue I seene thy people which are found here, to offer vnto thee willingly with ioy.
Známť pak, Bože můj, že ty zpytuješ srdce, a upřímnost oblibuješ; protož já z upřímnosti srdce svého ochotně obětoval jsem toto všecko. Ano i lid tvůj, kterýž se teď shledal, viděl jsem, jak s radostí chtivě obětuje tobě.
18 O Lord God of Abraham, Izhak and Israel our fathers, keepe this for euer in the purpose, and the thoughts of the heart of thy people, and prepare their hearts vnto thee.
Hospodine, Bože Abrahama, Izáka a Izraele, otců našich, zachovejž to na věky, totiž snažnost takovou srdce lidu svého, a nastrojuj srdce jejich sobě.
19 And giue vnto Salomon my sonne a perfit heart to keepe thy commandements, thy testimonies, and thy statutes, and to doe all things, and to builde the house which I haue prepared.
Šalomounovi také synu mému dej srdce upřímé, aby ostříhal přikázaní tvých, svědectví tvých a ustanovení tvých, a aby činil všecko, a vystavěl dům ten, k němuž jsem potřeby připravil.
20 And Dauid said to all the Congregation, Now blesse the Lord your God. And all the Congregation blessed the Lord God of their fathers, and bowed downe their heads, and worshipped the Lord and the King.
Potom řekl David všemu shromáždění: Dobrořečte nyní Hospodinu Bohu svému. I dobrořečilo všecko shromáždění Hospodinu Bohu otců svých, a přisehnuvše hlavy, poklonili se Hospodinu i králi.
21 And they offred sacrifices vnto the Lord, and on the morowe after that day, they offered burnt offrings vnto the Lord, euen a thousande yong bullocks, a thousand rammes and a thousand sheepe, with their drinke offrings, and sacrifices in abundance for all Israel.
Zatím obětovali Hospodinu oběti, obětovali také zápaly Hospodinu nazejtří, volů tisíc, skopců tisíc, beranů tisíc, s mokrými obětmi jejich, a jiných obětí množství za všecken lid Izraelský.
22 And they did eate and drinke before the Lord the same day with great ioy, and they made Salomon the sonne of Dauid King the seconde time, and anoynted him prince before the Lord, and Zadok for the hie Priest.
I jedli a pili před Hospodinem v ten den s radostí velikou. Potom za krále ustanovili po druhé Šalomouna syna Davidova, a pomazali jej Hospodinu za vývodu, a Sádocha za kněze.
23 So Salomon sate on the throne of the Lord, as King in steade of Dauid his father, and prospered: and all Israel obeyed him.
A tak dosedl Šalomoun na stolici Hospodinovu, aby byl králem místo Davida otce svého. I vedlo se mu šťastně, a poslouchal ho všecken Izrael.
24 And all the princes and men of power, and all the sonnes of King Dauid submitted them selues vnder King Salomon.
Tolikéž i všecka knížata a znamenití, i všickni synové krále Davida poddali se Šalomounovi králi.
25 And the Lord magnified Salomon in dignitie, in the sight of all Israel, and gaue him so glorious a kingdome, as no King had before him in Israel.
I zvelebil Hospodin Šalomouna náramně před očima všeho Izraele, a dal mu slávu královskou, jakéž neměl před ním žádný král v Izraeli.
26 Thus Dauid the sonne of Ishai reigned ouer all Israel.
Kraloval pak byl David syn Izai nade vším Izraelem.
27 And the space that he reigned ouer Israel, was fourtie yeere: seuen yeere reigned he in Hebron, and three and thirtie yeere reigned he in Ierusalem:
A dnů, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta.
28 And he dyed in a good age, full of dayes, riches and honour, and Salomon his sonne reigned in his steade.
I umřel v starosti dobré, pln jsa dnů, bohatství a slávy, a kraloval Šalomoun syn jeho místo něho.
29 Concerning the actes of Dauid the King first and last, behold, they are written in the booke of Samuel the Seer, and in the booke of Nathan the Prophet, and in the booke of Gad the Seer,
Činové pak Davida krále první i poslední popsáni jsou v knize Samuele proroka, a v knize Nátana proroka, též v knize Gáda proroka,
30 With all his reigne and his power, and times that went ouer him, and ouer Israel and ouer all the kingdomes of the earth.
Se vším kralováním i silou jeho, i se všemi příběhy časů při něm i při lidu Izraelském, i při všech královstvích zemských.
