Romans 8
1 So there is now no condemnation for those who are in Christ Jesus.
My, kdo jsme spojeni s Kristem, nemusíme se již obávat žádného odsouzení k smrti.
2 The law of the Spirit of life in Christ Jesus has set me free from the law of sin and death.
Vždyť způsob života, jak jej při nás uskutečňuje oživující Duch skrze naše spojení s Kristem, nás vymanil ze zákonitosti hříchu a ze smrti. Zákon nás sice mohl před zlem varovat, ale nemohl nás před ním uchránit.
3 What the law couldn't do because it was powerless due to our sinful nature, God was able to do! By sending his own Son in human form, God dealt with the whole problem of sin and destroyed sin's power in our sinful human nature.
Proto Bůh poslal svého Syna Ježíše Krista, aby se stal člověkem a byl pokoušen k neposlušnosti. Takto odsoudil hřích tam, kde nejvíce působí, tedy v lidské přirozenosti.
4 In this way we could fulfill the good requirements of the law by following the Spirit and not our sinful nature.
Tak můžeme i my Ježíšovou zásluhou splnit požadavky zákona, když nepodléháme tomu, co chce tělo, ale jsme vedeni Duchem.
5 Those who follow their sinful nature are preoccupied with sinful things, but those who follow the Spirit concentrate on spiritual things.
Jestliže někdo žije podle své přirozenosti, je ovládán sobeckými touhami. Žije-li však v někom Boží Duch, je jím také usměrňován.
6 The sinful human mind results in death, but having the mind led by the Spirit results in life and peace.
Vlastní touhy vedou ke smrti. Duch Boží však dává život a pokoj. Ti první nemají Boha příliš v lásce, protože je jim nepříjemný a jeho zákony nepřijatelné. Takoví se Bohu ovšem nemohou líbit.
7 The sinful human mind is hostile to God because it refuses to obey the law of God—in fact it never can,
8 and those who follow their sinful nature can never please God.
9 But you're not following your sinful nature, but the Spirit—if it's true that the Spirit of God is living in you. For those that don't have the Spirit of Christ in them don't belong to him.
Ale vy, jestliže Boží Duch ve vás působí, jste jím vedeni k docela jinému životu.
10 However, if Christ is in you, even though your body is going to die because of sin, the Spirit gives you life because you're now right with God.
Patříte-li opravdu Kristu, nemůže to být jinak. Z vlivu zla se vaše tělo vyprostilo Kristovou zásluhou; jeho bezúhonnost vám teď zprostředkovává život, vyvěrající z jeho Ducha.
11 The Spirit of him who raised Jesus from the dead lives in you. He who raised Jesus from the dead will also give life to your dead bodies through his Spirit that lives in you.
A tento Duch, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše Krista, vzkřísí i vaše smrtelné tělo, pokud jej v sobě necháte sílit a vládnout.
12 So brothers and sisters, we don't have to follow our sinful nature that operates according to our human desires.
Ano, bratři, teď už nejsme podřízeni tomu, k čemu nás dříve naše přirozenost samozřejmě vedla.
13 For if you live under the control of your sinful nature, you're going to die. But if you follow the way of the Spirit, putting to death the evil things you do, then you will live.
Kdo totiž sám sobě ve všem vyhoví, ten sám sebe zničí. Kdo však s Boží pomocí vítězí nad svými slabostmi, ten získá nepomíjející život.
14 All those who are led by the Spirit of God are God's children.
Kdo se dá vést Božím Duchem, smí se právem pokládat za Božího syna a dceru.
15 You were not given a spirit to enslave and terrify you once more. No, what you received was the spirit that makes you children in God's family. Now we can shout out, “God is our Father!”
Bůh nám daroval postavení vlastních dětí, které se k němu smějí obracet jako k milujícímu Otci a jimž patří všechno, co patří jemu. Duch svatý nás o tom ujišťuje.
16 The Spirit himself agrees with us that we're God's children.
17 If we're his children, then we're his heirs. We are heirs of God, and heirs together with Christ. But if we want to share in his glory we must share in his sufferings.
18 Yet I'm convinced that what we suffer in the present is nothing compared to the future glory that will be revealed to us.
Stejnou slávu, jakou obdařil Krista, jednou přizná i nám, budeme-li ochotni podstoupit i stejné utrpení. Jsem plně přesvědčen, že všechno pozemské trápení neznamená nic proti slávě, která nás nakonec čeká.
19 All of creation is patiently waiting, longing for God to reveal his children.
Vždyť celá příroda dychtivě očekává, kdy se objeví Boží synové v plné slávě.
20 For God allowed the purpose of creation to be frustrated.
Hříchem se porušilo všechno stvořené; přesto však zde zůstává naděje na vysvobození všeho tvorstva. Svým věrným dá Bůh svobodu a slávu a ostatnímu stvoření vrátí neporušenost.
21 But creation itself waits in hope for the time when it will be set free from the slavery of decay and share the glorious freedom of God's children.
22 We know that all creation groans with longing, suffering birth-pains even up till now.
Jen se podívejte, jak nyní celá příroda úpí a sténá jako v porodních bolestech!
23 Not only creation, but we too, who have a foretaste of the Spirit, we groan inwardly as we wait for God to “adopt” us—the redemption of our bodies.
A dokonce i my křesťané, kterým Bůh jako příslib nového života dal svého Ducha, toužebně vyhlížíme viditelný důkaz,
24 For we were saved by hope. Yet hope that's already seen isn't hope at all. Who hopes for what they can already see?
že jsme byli přijati mezi Boží děti, které zachrání k věčnému životu; touto nadějí jsme naplněni. Těšíme se na to, co brzy uvidíme.
25 Since we're hoping for what we haven't yet seen, we wait for it patiently.
Čekáme trpělivě, neboť mít naději znamená čekat, i když ještě není nic vidět.
26 Similarly the Spirit helps us in our weakness. We don't know how to speak with God, but the Spirit himself intercedes with and through us by groans that can't be put into words.
My sami jsme slabí a často ani nenacházíme slova k modlitbě. Ale Duch Boží nám přichází na pomoc a úpěnlivě volá za nás slovy, která se vymykají našemu jazyku.
27 The one who examines the minds of everyone knows the Spirit's motives, because the Spirit pleads God's cause on behalf of the believers.
A Bůh, který vidí do nejhlubších záhybů lidského srdce, přímluvná volání Ducha přijímá a dobře mu rozumí.
28 We know that in all things God works for the good of those who love him, those who he has called to be part of his plan.
Víme, že vše nakonec slouží k prospěchu těch, kteří Boha milují. Ti jsou podle jeho vůle povoláni, aby získali podobu Božího Syna. Mají se stát jeho rodinou a Ježíš bude nejpřednější. Proč jsou k tomu povoláni?
29 For God, choosing them in advance, set them apart to be like his Son, so that the Son would be the first of many brothers and sisters.
30 Those that he chose, he also called; and those that he called, he also made right; and those that he made right, he also glorified.
Protože je Bůh před věky důvěrně poznal a k tomu vyvolil. Tento cíl dosáhnou, protože je ospravedlní a oslaví.
31 So what's our response to all this? If God is for us, who can be against us?
Co z toho plyne? Je-li Bůh s námi, kdo nás může ohrozit?
32 God, who did not hold back his own Son, but gave him up for all of us, won't he also freely give us everything?
Když neváhal vzdát se kvůli nám svého vlastního Syna, co by pro nás ještě neudělal?
33 Who can accuse God's special people of anything? It's God who sets us right,
Kdo se odváží být naším žalobcem před Božím soudem, když soudcem je ten, kdo nás sám ospravedlnil?
34 so who can condemn us? It's Christ Jesus who died—more importantly, who was raised from the dead—who stands at God's right-hand, presenting our case.
Kdo nás odsoudí, když naším obhájcem je sám Ježíš Kristus?
35 Who can separate us from Christ's love? Can oppression, distress, or persecution? Or hunger, poverty, danger, or violence?
Kdo nás odloučí od jeho lásky? Snad těžkosti nebo strach, pronásledování či hlad, nebezpečí života nebo sama smrt? To vše se nám může přihodit.
36 Just as Scripture says, “For your sake we're in danger of being killed all the time. We're treated like sheep to be slaughtered.”
Vždyť už dávný žalmista napsal: „Každou chvíli vedou někoho z nás na smrt kvůli tobě, mají nás za ovce, určené na porážku.“
37 No—in all that happens to us we're more than conquerors through him who loved us.
Ale s jeho pomocí máme vítězství zajištěno. Vždyť si nás zamiloval!
38 I'm absolutely convinced that neither death nor life, neither angels nor devils, neither the present nor the future, nor powers,
A já jsem přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani vládci, nic z toho, co se děje nebo teprve má přijít, ani moci světské ani duchovní a vůbec nic z toho, co vyšlo z rukou Stvořitele, nemůže nás odloučit od Boží lásky. Vždyť jsme ji poznali v Ježíši Kristu, když za nás umíral.
39 neither height nor depth, in fact nothing in all creation can separate us from the love of God in Christ Jesus our Lord.
