< Psalms 88 >
1 A song. A psalm of the descendants of Korah. For the music director. To the tune “Mahalath Leannoth.” A maskil by Heman the Ezrahite Lord, God of my salvation, I cry out to you day and night.
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2 Please listen to my prayer; hear my words as I plead with you.
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
3 My life is full of troubles, and my death is approaching. (Sheol )
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol )
4 I'm counted among the dying; a man with no strength.
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5 I am abandoned among the dead, lying like a corpse in the grave, forgotten and beyond your care.
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6 You have placed me in a deep pit, in the depths of darkness.
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7 Your hostility crushes me; you are drowning me under your crashing waves. (Selah)
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
8 You have made my friends avoid me by making me look repulsive to them. I'm trapped, I can't go out.
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9 I've cried my eyes out begging you every day for your help, Lord, holding out my hands to you.
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10 Do you do miracles among the dead? Do the dead stand up to praise you? (Selah)
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
11 Your faithful love—is it mentioned in the grave? Your trustworthiness—is it discussed in the place of destruction?
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12 Are the wonderful things you do known in the darkness? Is your goodness known in the land of forgetfulness?
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13 But I cry out to you for help; every morning I pray to you.
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14 Lord, why do you reject me? Why do you turn away from me?
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15 I have been sick since I was young, often at death's door. I have had to bear the terrible things you've done to me. I'm in despair!
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16 Your anger has overcome me; the terrible things you do have destroyed me.
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17 They surround me all the time like floodwaters, swallowing me up.
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18 You have made my family and friends avoid me. Darkness is my only friend.
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.