Psalms 39
1 For Jeduthun, the music director. A psalm of David. I told myself, “I will be careful in what I do, and not sin in what I say. I will keep my mouth shut when the wicked are around.”
Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
2 So I was completely silent—I didn't even say anything good. But the pain inside only got worse.
Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
3 My mind burned as if on fire; I had to say what I was thinking:
Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
4 Lord, remind me. How short is my life? How long do I have? Remind me how quickly my life will pass.
Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
5 Just look at the tiny amount of days you have given me! In your eyes my whole lifetime is like nothing. Our lives here are just a breath… (Selah)
Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. (Sélah)
6 Human beings are just shadows walking around. They pointlessly rush through life, trying to pile up possessions without knowing who will get them.
Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
7 So Lord, what am I looking for? I put my hope in you.
Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
8 Save me from my rebellion. Don't let me be mocked by fools.
A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
9 I will stay quiet, I won't say a word, for it's you who has done this to me.
Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
10 Please stop hitting me! Your beating has worn me out!
Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
11 When you discipline us, reprimanding us for our sins, it's like a moth eating up what is precious to us. All of us are just a breath… (Selah)
Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. (Sélah)
12 Please hear my prayer, Lord! Listen to my cry for help! Don't be deaf to my weeping. Please treat me as your guest, passing through, just like my forefathers.
Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.
13 Please leave me alone so I can be cheerful again, before I am dead and gone.
Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.
