< Psalms 22 >
1 For the music director. To the tune “Doe of the Dawn.” A psalm of David. My God, my God, why have you abandoned me? Why are you so far away when I groan, asking for help?
Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
2 My God, every day I cry out to you, but you don't answer; at night too, but I get no rest.
Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
3 Yet you are holy, and the praises of Israel are your throne.
Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
4 Our forefathers trusted in you; they trusted and you rescued them.
V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
5 They cried out to you for help, and they were saved. They trusted in you and were not defeated.
K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
6 But I'm a worm, not a man, scorned and despised by everyone.
Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
7 People who see me mock me. They laugh at me and shake their heads, saying,
Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
8 “He trusts in the Lord—well then, let the Lord save him! If the Lord is such a friend, then let the Lord rescue him!”
Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
9 However, you brought me safely through birth, and led me to trust in you at my mother's breasts.
Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
10 I was entrusted to you from birth; from the time I was born you have been my God.
Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
11 Do not be distant from me, because trouble is close by and no one else can help.
Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
12 Enemies surround me like a herd of bulls; strong bulls from Bashan have encircled me.
Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
13 Like roaring lions tearing at their prey they open their mouths wide against me.
Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
14 I feel like I'm being poured out like water. I'm falling apart as if all my bones have become loose. My mind feels like it's wax melting inside me.
Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
15 My strength has dried up like a piece of broken pottery. My tongue is stuck to the roof of my mouth. You're burying me as if I'm already dead.
Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
16 Evil men surround me like a pack of dogs. They have pierced my hands and feet.
Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
17 I'm so thin I can count all my bones. People stare at me and gloat.
Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
18 They divide my clothing among them; they roll dice for my clothes.
Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
19 But you, Lord, don't be far away from me! You are my strength—hurry, come and help me!
Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
20 Save me from death by the sword! Save my life—the only one I have—from the dogs!
Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
21 Rescue me from the mouth of the lion and from the wild bulls!
Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
22 I will tell my people all the wonderful things you have done; I will praise you in the congregation.
I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
23 Praise the Lord, all who worship him! Honor him, every descendant of Jacob! Be in awe of him, every descendant of Israel!
Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
24 For he has not ridiculed or scorned the suffering of the poor; he has not turned away from them, he has listened to their cries for help.
Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
25 You are the subject of my praise in the great assembly. I will fulfill my promises before those who worship you.
O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
26 The poor shall eat, and they shall be satisfied. All who come to the Lord will praise him—may you all live forever!
Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
27 Everyone in the whole world will repent and return to the Lord; all the nations will worship before you.
Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
28 For kingly power belongs to the Lord; he is the one who rules over the nations.
Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
29 All who prosper come to feast and worship. Bow down before him, all those destined for the grave—for none can keep themselves alive.
Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
30 Our descendants will serve him; they will tell the next generation about the Lord.
Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
31 They will come and tell those yet to be born how good the Lord is, and all that he has done!
Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.