Psalms 109
1 For the music director. A psalm of David. God, the one I praise, please don't remain silent,
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 because wicked and deceitful people are attacking me, telling lies about me.
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 They surround me with words of hate, fighting against me for no reason.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 I love them, but they respond with hostility towards me, even while I'm praying for them!
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 They pay me back with evil instead of good, with hatred instead of love.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 “Appoint someone wicked over him. Have someone stand as an accuser against him.
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 When he is judged and sentenced, may he be found guilty. Let his prayers be counted as sins.
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 May his life be short; let someone else take over his position.
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 May his children be left fatherless, and his wife become a widow.
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 May his children be homeless, wandering beggars, driven from their ruined houses.
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 May creditors seize all that he owns; may strangers take all that he worked for.
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 May no one be kind to him; may no one take pity on his fatherless children.
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 May his descendants die; may his family name be wiped out in the next generation.
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 May the Lord be reminded of the sins of his fathers; may his mother's sins not be blotted out.
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 May their sins be constantly before the Lord; may his name be totally forgotten by people.
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 For he didn't think to be kind to others, instead he harassed and killed the poor, the needy, the brokenhearted.
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 He loved to put a curse on others—let it come back on him. He had no time for blessings—so may he never receive any.
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 He cursed as often as he got dressed. May his curses go into him like the water he drinks, like the olive oil he rubs on his skin that enters his bones.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 May his curses stick to him like clothing, may they be pulled tight around him like a belt.”
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 May all this be the punishment of the Lord on my enemies, on those who speak evil of me.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 But treat me well, Lord God, because of your own reputation. Save me because you are faithful and good.
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 For I am poor and needy, and my heart is breaking.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 I am fading away like an evening shadow; I am like a locust that is shaken off.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 I am so weak from lack of food that my legs give way; my body is just skin and bones.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 People ridicule me—they look at me and shake their heads!
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Help me, Lord my God; save me because of your trustworthy love.
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 May they recognize that this is what you are doing—that you are the one who saves me.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 When they curse me, you will bless me. When they attack me, you will defeat them. And I, your servant, will be happy.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 May those who accuse me be clothed with disgrace; may they cover themselves with a cloak of shame.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 But I will keep on thanking the Lord, praising him to everyone around me.
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 For he takes a stand to defend the needy, to save them from those who condemn them.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
