Numbers 32
1 The tribes of Reuben and Gad had large numbers of livestock and saw that the land of Jazer and Gilead was a good place to rear them.
Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.
2 So they came to Moses, Eleazar the priest, and the Israelite leaders and said,
Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:
3 “The towns of Ataroth, Dibon, Jazer, Nimrah, Heshbon, Elealeh, Sebam, Nebo, and Beon,
Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,
4 which the Lord conquered in full view of the Israelites, are well-suited for the livestock that we your servants own.”
Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.
5 They continued, “Please respond to our request favorably: give us this land. Don't make us cross the Jordan.”
(Protož řekli: ) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán.
6 In reply Moses asked the tribes of Gad and Reuben, “Are you expecting your brothers to go and fight while you just sit here?
I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?
7 Why discourage the Israelites from crossing into the country that the Lord has given them?
I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin?
8 This is just what your fathers did when I sent them out from Kadesh-barnea to explore the land.
Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.
9 After your fathers traveled up the valley of Eshcol and explored the land, they discouraged the Israelites, persuading them not to enter the country that the Lord had given them.
Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin.
10 As a result, they made the Lord very angry that day, and he swore this oath,
Èímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:
11 ‘Not a single one of those I saved from Egypt who is twenty years old or older will ever see the land I promised with an oath to give to Abraham, Isaac, and Jacob, because they were not completely committed to me—
Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,
12 no one except Caleb, son of Jephunneh, the Kenizzite, and Joshua, son of Nun, because they were completely committed to me.’
Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.
13 The Lord was angry with Israel, and made them wander around in the desert for forty years, until the whole generation who had done evil in his sight had died.
I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.
14 Now look at you, you brood of sinners who have come to take your fathers' place to make the Lord even angrier with Israel!
A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.
15 If you give up following him, he will abandon these people in the desert once again, and their deaths will be your fault!”
Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.
16 Then the tribes of Gad and Reuben came to Moses and told him, “We would plan to build stone walls to keep our livestock safe and towns for our children.
Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,
17 But we will still get ourselves ready for battle, and we will be prepared to lead the Israelites until they can safely occupy their land. In the meantime, our children will stay behind, living in the fortified towns to protect them from the local people.
Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.
18 We won't return to our homes until every Israelite is in possession of their allotted land.
Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;
19 However, we won't own any land on the other side of the Jordan because we've received this land to own on this eastern side of the Jordan.”
Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.
20 Moses responded, “If this is what you will actually do, if you will get yourselves ready for battle under the Lord's direction,
I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,
21 and if all your troops cross the Jordan with the Lord until he has driven out his enemies ahead of him,
A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,
22 then once the country is conquered with the Lord's help then you may return, and you will have fulfilled your obligations to the Lord and to Israel. You will own this land, granted to you by the Lord.
A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.
23 But if you fail to do this, you will clearly be sinning against the Lord, and the consequences of your sin will catch up with you.
Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás.
24 Go ahead and build towns for your children and stone walls for your flocks, but make sure you do what you've promised!”
Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.
25 The tribes of Gad and Reuben promised Moses, “Sir, we your servants will do just as you have ordered.
I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.
26 Our wives and children, our livestock and all our animals, will all remain here in the towns of Gilead.
Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád,
27 But we your servants are ready for battle, and all our troops will cross over to fight with the Lord's help, just as you have said, sir.”
Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.
28 Moses gave the following instructions about them to Eleazar the priest, to Joshua, son of Nun, and to the family leaders of the tribes of Israel.
I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,
29 Moses told them, “If the tribes of Gadites and Reuben cross the Jordan with you, with all their troops ready for battle with the Lord's help, and the land is conquered as you advance, then give them the land of Gilead to own.
A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.
30 But if they don't get themselves ready for battle and cross over with you, then they must accept their allotted land among you in the country of Canaan.”
Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán.
31 The tribes of Gad and Reuben responded, “We will do just as the Lord has told us, your servants.
I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:
32 We will cross over and enter the country of Canaan ready for battle with the Lord's help, so that we may have our allotted share of land on this side of the Jordan.”
My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.
33 So Moses gave to the tribes of Gad and Reubenites and the half-tribe of Manasseh, son of Joseph, the kingdom of Sihon, king of the Amorites, and the kingdom of Og, king of Bashan. This land included its towns and their surrounding area.
Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.
34 The people of Gad rebuilt Dibon, Ataroth, Aroer,
A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,
35 Atroth-shophan, Jazer, Jogbehah,
A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,
36 Beth-nimrah, and Beth-haran as fortified towns, and they built stone walls for their flocks.
A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.
37 The people of Reuben rebuilt Heshbon, Elealeh, Kiriathaim,
Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,
38 as well as Nebo and Baal-meon (changing their names), and Sibmah. In fact they renamed those towns they rebuilt.
A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali.
39 The descendants of Machir, son of Manasseh, attacked Gilead and captured it. They drove out the Amorites who were living there.
Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.
40 So Moses gave Gilead to the family of Machir, son of Manasseh, and they settled there.
I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní.
41 Jair, a descendant of Manasseh, attacked their villages and captured them. He named them the Villages of Jair.
Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy.
42 Nobah attacked Kenath and captured it, along with its villages. He named it Nobah after himself.
Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.
