Luke 6
1 One Sabbath while Jesus was walking through grainfields, his disciples began picking some heads of grain, rubbing them in their hands, and eating them.
I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
2 Some of the Pharisees questioned him, asking, “Why are you doing what is not permitted on the Sabbath?”
Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč činíte, čehož nesluší činiti v sobotu?
3 Jesus replied, “Have you never read what David did when he and his men were hungry?
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 How he went into the house of God and took the consecrated bread? He ate it, and gave it to his men too. That's not permitted either. The consecrated bread is only for the priests.”
Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichž nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
5 Then he told them, “The Son of man is Lord of the Sabbath.”
I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne sobotního.
6 On another Sabbath he went into the synagogue to teach. A man was there with a crippled right hand.
Stalo se pak i v jinou sobotu, že všel do školy Ježíš a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
7 The religious teachers and the Pharisees were observing Jesus closely to see if he would heal on the Sabbath. They wanted to find something to accuse him of.
I šetřili ho zákonníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z čeho by jej obžalovali.
8 But Jesus knew what was in their minds. He told the man with the crippled hand, “Get up, and stand here in front of everyone.” The man got up and stood there.
Ale on znal přemyšlování jejich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, stál.
9 Then Jesus turned to them and said, “Let me ask you a question. Is it legal to do good on the Sabbath, or to do bad? To save life, or to destroy it?”
Tedy řekl jim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, duši zachovati, čili zatratiti?
10 He looked round at all of them there. Then he said to the man, “Hold out your hand.” The man did so, and his hand became like new.
A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. A on učinil tak. I přivedena jest k zdraví ruka jeho jako druhá.
11 But they flew into a rage, and began to discuss what they could do to Jesus.
Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
12 One day shortly after, Jesus went up a mountain to pray. He remained there all night, praying to God.
I stalo se v těch dnech, vyšel na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
13 When morning came he called together his disciples, and chose twelve of them. These are the names of the apostles:
A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval:
14 Simon (also called Peter by Jesus), Andrew his brother, James, John, Philip, Bartholomew,
(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
15 Matthew, Thomas, James the son of Alphaeus, Simon the Revolutionary,
Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
16 Judas the son of James, and Judas Iscariot (who became a traitor).
Judu Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž potom byl zrádce.)
17 Jesus went back down the mountain with them, and stopped at a place where there was some flat ground. There a crowd made up of his disciples and many other people from all over Judea, Jerusalem, and the sea coast of Tyre and Sidon, had gathered to listen to him and to be cured from their diseases.
I sstoupiv s nimi, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, kteříž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli, a uzdraveni byli od neduhů svých,
18 Those who were troubled by evil spirits were also healed.
I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
19 Everyone in the crowd tried to touch him, because power was coming out from him and healing them all.
A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
20 Looking at his disciples, Jesus told them,
A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
21 “How happy are you who are poor, for the kingdom of God is yours. How happy are you who are hungry now, for you will eat all you need. How happy are you who are weeping now, for you will laugh.
Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
22 How happy are you when people hate you, exclude you, insult you, and curse your name as evil because of me, the Son of man.
Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jako zlé, pro Syna člověka.
23 When that day comes, be happy. Jump for joy, for great is your reward in heaven. Don't forget their forefathers mistreated the prophets just like this.
Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá v nebesích. Takť zajisté činívali prorokům otcové jejich.
24 But how sad are you who are rich, for you have already received your reward.
Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
25 How sad are you who are full now, for you will become hungry. How sad are you who laugh now, for you will mourn and cry.
Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
26 How sad are you when everyone praises you. Don't forget that their forefathers praised false prophets just like this.
Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak činívali falešným prorokům otcové jejich.
27 But I say to those of you who are listening: Love your enemies. Do good to those who hate you.
Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
28 Bless those who curse you. Pray for those who mistreat you.
Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
29 If someone hits you on one cheek, turn the other cheek. If someone takes your coat, don't prevent them taking your shirt.
A udeřil-li by tebe kdo v líce, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
30 Give to anyone who asks you. If someone takes something from you, don't ask for it back.
Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, kterýž béře tvé věci, zase nežádej.
31 Do to others what you want them to do to you.
A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
32 If you love those who love you, why should you deserve any credit for that? Even sinners love those who love them.
Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
33 If you do good to those who do good to you, why should you deserve any credit for that either? Sinners do that as well.
A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšnící totéž činí.
34 If you lend money expecting to be repaid, why should you deserve any credit for that? Sinners lend money to other sinners as well, expecting to be repaid what they loaned.
A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
35 No: love your enemies, do good to them, and lend without expecting to be repaid anything. Then you will receive a great reward, and you will be children of the Most High God, for he is kind to ungrateful and wicked people.
Nýbrž milujte nepřátely své, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
36 Be compassionate, just as your Father is compassionate.
Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
37 Don't judge, and you won't be judged; don't condemn, and you won't be condemned; forgive, and you'll be forgiven;
Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
38 give, and you will be given generously in return. When what you're given is measured out, it's pressed down so more can be added, spilling out over the top, pouring into your lap! For how much you give will determine how much you receive.”
Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám zase odměřeno.
39 Then he illustrated the point: “Can a blind person lead another? Wouldn't they both fall into a ditch?
Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
40 Do students know more than the teacher? Only when they've learned everything: then they will be like their teacher.
Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
41 Why are you so worried about the speck that's in your brother's eye when you don't even notice the plank that's in your own eye?
Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
42 How can you say to your brother, ‘Brother, let me take out the speck that's in your eye,’ when you don't even see the plank that's in your own eye? Hypocrite! Take out the plank from your own eye first, and then you'll be able to see well enough to take out the speck from your brother's eye.
Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyňmu mrvu, kteráž jest v oku tvém, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prvé břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
43 A good tree doesn't produce bad fruit, and a bad tree doesn't produce good fruit.
Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
44 You recognize a tree by the fruit it produces. You don't pick figs from thorn bushes, or harvest grapes from brambles.
Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nezbírají s trní fíků, ani s hloží zbírají hroznů.
45 Good people produce what's good from the good things they value that they have stored inside them. Bad people produce what's bad from the bad things they have stored inside them. What fills people's minds spills out in what they say.
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
46 So why do you bother to call me, ‘Lord, Lord,’ when you don't do what I say?
Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
47 I'll give you an example of someone who comes to me, hears my instructions, and follows them.
Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
48 That person is like a man building a house. He digs down deep and lays the foundations on solid rock. When the river bursts its banks and the floodwater breaks against the house it's not damaged because it's built so well.
Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal a vytesal hluboko, a založil grunty v skále. A když se povodeň strhla, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla ním pohnouti, nebo byl založen na skále.
49 The person who hears me but doesn't do what I say is like a man who builds a house without foundations. When the floodwater breaks against the house it collapses immediately, completely destroyed.”
Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýž obořila se řeka, a on hned padl, i byl pád domu toho veliký.
