Job 21
1 Job replied,
A odpovídaje Job, řekl:
2 “Please listen carefully to what I say—that would be one comfort you could give me.
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Bear with me; let me speak. After I've spoken you can resume mocking me.
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 Am I complaining against people? Of course not. Why shouldn't I be impatient?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Just take a look at me. Aren't you appalled? Cover your mouth with your hand in shock!
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 Every time I think of what's happened to me I am horrified and I shake all over with fear.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 Why do the wicked continue to live, to grow old and increasingly powerful?
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 Their children are with them; they watch their grandchildren grow up.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 They live in their homes in safety—they are not afraid. God does not use his rod to beat them.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 Their bulls always breed successfully; their cows give birth to calves and do not miscarry.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 They send out their little ones like lambs to play; their children dance around.
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 They sing accompanied by the tambourine and lyre; they celebrate with the music of the flute.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
14 Yet they tell God, ‘Get lost! We don't want anything to do with you.
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 Who does the Almighty think he is for us to serve him as slaves? What benefit is there for us if we pray to him?’
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Such people believe they make their own fortune, but I don't accept their way of thinking.
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 How often is the lamp of the wicked snuffed out? How often does disaster come upon them? How often does God punish the wicked in his anger?
Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 Are they blown along like straw in the wind? Does a tornado come in and carry them away?
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 Some say, ‘God saves up people's punishment for their children.’ But I say, ‘God should punish those people themselves so that they can learn from it.’
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 Let them see their destruction themselves, and drink deeply from God's anger.
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 For they don't care what happens to their families once they're dead.
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 Can anyone teach God anything he doesn't already know, since he is the one who judges even heavenly beings?
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 One person dies in good health, totally comfortable and secure.
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24 Their body is fat from eating well; their bones still strong.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 Another dies after a miserable life without every experiencing happiness.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 Yet they are both buried in the same dust; they are treated alike in death, eaten by maggots.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 Look, I know what you're thinking, and your schemes to do me wrong.
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 You may ask me, ‘Where is the home of the great man? Where is the place where the wicked live?’
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 Haven't you asked people who travel? Don't you pay attention to what they tell you?
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 Wicked people are spared in times of disaster; they are rescued from the day of judgment.
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 Who confronts them with their actions? Who pays them back for what they have done?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 When they eventually die and are carried to the graveyard, their tomb is guarded. The earth of the grave softly covers them.
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 Everyone attends their funeral service; a huge procession of people comes to pay their last respects.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 Why do you try to comfort me with worthless nonsense? Your answers are just a pack of lies!”
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
