Job 17
1 My spirit is crushed; my life is extinguished; the grave is ready for me.
Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
2 Mockers surround me. I see how bitterly they ridicule me.
Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
3 God, you need to put down a pledge for me with yourself, for who else will be my guarantor?
Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
4 You have closed their minds to understanding, so do not let them win!
Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
5 They betray friends to gain benefit for themselves and their children suffer for it.
Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
6 He has made me a proverb of ridicule among the people; they spit in my face.
Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
7 My eyes are worn out from crying and my body is a shadow of its former self.
Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
8 People who think they are good are shocked to see me. Those who are innocent are troubled by the godless.
Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
9 Those who are right keep going, and those whose hands are clean grow stronger and stronger.
Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
10 Why don't you come back and repeat again what you've been saying?—yet I still won't find a wise man among you!
Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
11 My life is over. My plans are gone. My heart is broken.
Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
12 They turn night into day, and say that daylight is close to darkness.
Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol h7585)
14 Should I call the grave my father, and the maggot my mother or my sister?
Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
15 So then where is my hope? Can anyone see any hope for me?
Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
