< Hebrews 6 >

1 So let's not get stuck on the basic teachings about Christ, but let's progress to a more mature understanding. We don't need to go over again the ideas of repenting from what we used to do, about trusting in God—
Přestaňme stále jenom ohledávat základy Kristova učení a usilujme postoupit dále. Nevracejme se pořád jenom k lítosti nad nesprávným jednáním, k víře v Boha,
2 or teachings about baptism, the laying on of hands, the resurrection of the dead, and eternal judgment. (aiōnios g166)
k učení o křtu, ke vkládání rukou, k učení o vzkříšení mrtvých a o věčném odsouzení. (aiōnios g166)
3 So let's get on with it, as God gives us the opportunity!
Když Bůh dovolí, postupme k dalším věcem.
4 It's impossible for those who once understood and experienced God's heavenly gift—who shared in receiving the Holy Spirit,
Ten, kdo byl jednou osvícen, okusil Božího daru, získal podíl na Duchu svatém, poznal,
5 who had known God's good word and the power of the coming age— (aiōn g165)
jak vážná je Boží věc, zakusil moc přicházejícího světa, (aiōn g165)
6 and then completely abandon God, for them to be brought back to repentance once more. They themselves have crucified the Son of God all over again and publicly humiliated him.
a potom od Boha odpadl, nemůže se vrátit zpátky, protože veřejně potupil a znovu ukřižoval Božího Syna.
7 Land that has been watered by rain, and produces crops for those who farm it, has God's blessing.
Země, která je často skrápěna deštěm a vydává těm, kdo ji obdělávají, hojnou úrodu, přijímá od Boha požehnání.
8 But land that only produces weeds and thorns is worthless, and is about to be condemned. In the end all that can be done is to burn it.
Plodí-li však bodláky a trní, není vhodná k obdělávání, bude vypálena a ponechána svému osudu.
9 But dear friends, we believe better of you and your salvation, even if we talk like this!
I když říkám takové věci, milovaní, nemyslím, že by se týkaly vás. Jsem přesvědčen, že přinášíte dobré plody a spočíváte v Boží ochraně.
10 God wouldn't be so unjust as to forget what you've done and the love you've shown for him by the care you've shown for fellow-believers—something you're still doing.
Bůh je spravedlivý, nezapomíná na vaši práci a věrnost jeho věci, na vaši minulou i přítomnou službu, kterou prokazujete těm, kteří jsou mu cele oddáni.
11 We want each of you to show the same kind of commitment, confident in God's hope until it's fulfilled.
Napomínám každého z vás k horlivosti. Nebuďte leniví a zachovejte si až do konce plnou naději.
12 Don't be spiritually lazy, but follow the example of those who through trusting in God and patience inherit what God has promised.
Nebuďte tupí. Řiďte se příkladem těch, kteří vírou a trpělivostí dosáhli splnění Božích slibů.
13 When God gave his promise to Abraham he could swear by no one greater so he took an oath on himself,
Bůh dal Abrahamovi slib a chtěl ho potvrdit přísahou. A protože nemohl přísahat při nikom větším, přísahal při sobě, že bude Abrahama provázet svou přízní a že rozmnoží jeho rod.
14 saying, “I will definitely bless you, and multiply your descendants.”
15 And so, after patiently waiting, Abraham received the promise.
A Abraham svou trpělivostí skutečně dosáhl splnění tohoto slibu.
16 People swear on things that are greater than they are, and when they have some dispute the oath is taken as the final word on the matter.
Když se lidé přísahou dovolávají někoho mocnějšího, ukončují tím svůj spor.
17 That's why God wanted to demonstrate more clearly to those who would inherit the promise that he would never ever change his mind.
Bůh dědicům zaslíbení svou přísahou nepochybně prokázal nezměnitelnost své vůle.
18 So by these two actions that can't be changed, and since it's impossible for God to lie, we can have total confidence, having run for safety to take hold of the hope God presented to us.
Protože je vyloučeno, aby Bůh lhal, můžeme se tedy neochvějně opírat jak o jeho slib, tak o jeho přísahu. Když jsme se k němu uchýlili, smíme čerpat mocné potěšení z nabízené naděje, které jsme se chopili.
19 This hope is our spiritual anchor—it's both certain and reliable, and it takes us past the curtain to the presence of God.
Je to bezpečná a pevná kotva celé naší bytosti, která nás spojuje s Bohem,
20 That's where Jesus went in on our behalf, because he had become a high priest according to the order of Melchizedek. (aiōn g165)
k němuž nás předešel Ježíš, který se stal navždycky knězem podle řádu Malkísedekova. Malkísedek je předobrazem Božího Syna, který je knězem navždycky. (aiōn g165)

< Hebrews 6 >