Ecclesiastes 4
1 Then I turned to consider all the ways people oppress others here on earth. Look at the tears of the oppressed—there's no one to comfort them! Powerful people oppress them, and there's no one to comfort them!
Opět obrátiv se, i viděl jsem všeliká ssoužení, kteráž se dějí pod sluncem, a aj, slzy křivdu trpících, ješto nemají potěšitele, ani moci k vyjití z ruky těch, kteříž je ssužují, a nemají potěšitele.
2 I congratulated those who were already dead, for the dead are better off than those who are still alive and being oppressed.
Protož já chválil jsem mrtvé, kteříž již zemřeli, více nežli živé, kteříž jsou živi až po dnes.
3 But best of all are those who have never existed—they haven't seen the evil things people do to each other here on earth.
Nýbrž nad oba tyto šťastnější jest ten, kterýž ještě nebyl, a neviděl skutku zlého, dějícího se pod sluncem.
4 I observed that every skill in work comes from competition with others. Once again this is hard to understand, like trying to hold on to the elusive wind.
Nebo spatřil jsem všelikou práci a každé dobré dílo, že jest k závisti jedněch druhým. I to také jest marnost a trápení ducha.
5 Fools fold their arms and do nothing—so in the end they're all used up.
Blázen skládá ruce své, a jí maso své, říkaje:
6 It's better to earn a little without stress than a lot with too much stress and chasing after the wind.
Lepší jest plná hrst s odpočinutím, nežli přehršlí plné s prací a trápením ducha.
7 Then I turned to consider something else here on earth that is also frustratingly hard to understand.
Opět obrátiv se, viděl jsem jinou marnost pod sluncem:
8 What about someone who has no family to help him, no brother or son, who works all the time, but isn't satisfied with the money he makes. “Who am I working for?” he asks himself. “Why am I preventing myself from enjoying life?” Such a situation is hard to explain—it's an evil business!
Jest samotný někdo, nemaje žádného, ani syna, ani bratra, a však není konce všeliké práci jeho, ani oči jeho nemohou se nasytiti bohatství. Nepomyslí: Komu já pracuji, tak že i životu svému ujímám pohodlí? I to také jest marnost a bídné zaneprázdnění.
9 Two are better than one, for they can help each other in their work.
Lépeť jest dvěma než jednomu; mají zajisté dobrý užitek z práce své.
10 If one of them falls down, the other can help them up, but how sad it is for someone who falls down and doesn't have anyone to help them up.
Nebo padne-li který z nich, druhý pozdvihne tovaryše svého. Běda tedy samotnému, když by padl; nebo nemá druhého, aby ho pozdvihl.
11 In the same way, if two people lie down together, they keep each other warm, but you can't keep yourself warm if you're alone.
Také budou-li dva spolu ležeti, zahřejí se, ale jeden jak se zahřeje?
12 Someone fighting against one other person may win, but not if they are fighting against two. A cord made of three strands can't be torn apart quickly.
Ovšem, jestliže by se kdo jednoho zmocniti chtěl, dva postaví se proti němu; ano trojnásobní provázek nesnadně se přetrhne.
13 A poor young person who's wise is better than an old and foolish king who no longer accepts advice.
Lepší jest dítě chudé a moudré, než král starý a blázen, kterýž neumí již ani napomenutí přijímati,
14 He may even come out of prison to reign over his kingdom, even though he was born poor.
Ačkoli z žaláře vychází, aby kraloval, nýbrž i v království svém může na chudobu přijíti.
15 I observed everyone here on earth following the youth who takes his place.
Viděl jsem všecky živé, kteříž chodí pod sluncem, ani se přídrželi pacholete, potomka onoho, kterýž měl kralovati místo něho.
16 He is surrounded by crowds of supporters, but the next generation isn't happy with him. This also illustrates the passing nature of life whose meaning is elusive, like pursuing the wind for understanding.
Nebývalo konce té vrtkosti všeho lidu, jakž toho, kterýž byl před nimi, takž ani potomci nebudou se těšiti z něho. Protož i to jest marnost a trápení ducha.
