Acts 7
1 “Are these allegations true?” the high priest asked.
Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
2 “Brothers and fathers, listen to me!” Stephen replied. “God in his glory appeared to our father Abraham when he was living in Mesopotamia, before he moved to Haran.
A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
3 God told him, ‘Leave your country and your relatives, and go to the country that I'm going to show you.’
A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
4 So he left the country of the Chaldeans and lived in Haran. After his father's death, God sent him here to this country where you now live.
Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
5 God didn't give Abraham an inheritance here, not even one square foot. But God did promise Abraham that he would give him and his descendants possession of the land, even though he had no children.
A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
6 God also told him that his descendants would live in a foreign country, and that they would be enslaved there, and would be mistreated for four hundred years.
Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
7 God said, ‘I will punish the nation that enslaves them. Eventually they will leave and come here to worship me.’
Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
8 God also gave Abraham the agreement regarding circumcision, and so when Isaac was born, Abraham circumcised him on the eighth day. Isaac was the father of Jacob, and Jacob the father of the twelve patriarchs.
I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
9 The patriarchs, who were jealous of Joseph, sold him into slavery in Egypt. But God was with him,
A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
10 and rescued him from all his troubles. He gave him wisdom and helped him gain the favor of Pharaoh, king of Egypt, who made him governor over Egypt and the royal household.
A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
11 Now a famine occurred throughout Egypt and Canaan. It caused terrible misery, and our forefathers had no food.
Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
12 When Jacob heard there was grain in Egypt he sent our forefathers down on their first visit.
A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
13 During their second visit, Joseph revealed to his brothers who he was, and Pharaoh discovered Joseph's family background.
A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
14 Joseph sent for his father and all his relatives—seventy-five in total.
Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
15 Jacob traveled to Egypt, and died there—as did our forefathers.
I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
16 Their bodies were brought back to Shechem and placed in the tomb that Abraham had bought with silver from the sons of Hamor in Shechem.
I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
17 As the time approached regarding the promise that God had made to Abraham, the number of our people in Egypt increased.
Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
18 A new king came to the throne in Egypt who knew nothing about Joseph.
Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
19 He took advantage of our people and treated our ancestors badly, forcing them to abandon their babies so they would die.
Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
20 It was at this time that Moses was born. He was a handsome child, and for three months he was looked after in his father's home.
V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
21 When he had to be abandoned, Pharaoh's daughter rescued him and took care of him as her own son.
A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
22 Moses received instruction in all areas of Egyptian knowledge, and he became a powerful speaker and leader.
I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
23 However, when he was forty years old, he decided to visit his relatives, the Israelites.
A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
24 He saw one of them being mistreated, so he intervened to defend him. On behalf of the man he took revenge and killed the Egyptian.
A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
25 Moses thought his fellow Israelites would see that God was rescuing them through him, but they didn't.
Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
26 The next day when he arrived, two Israelites were fighting one another. He tried to reconcile them and stop the fight. ‘Men! You are brothers!’ he told them. ‘Why are you attacking each other?’
Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
27 But the man who had started the fight pushed Moses away. ‘Who put you in charge over us? Are you our judge now?’ he asked.
Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
28 ‘Are you going to kill me like you killed the Egyptian yesterday?’
Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
29 When he heard this, Moses ran away. He went and lived in exile in the land of Midian, where two sons were born to him.
I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
30 Forty years later, in the desert of Mount Sinai, an angel appeared to him in the flames of a burning bush.
A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
31 When Moses saw this, he was amazed at the sight, and went over to take a closer look. The voice of the Lord spoke to him:
A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
32 ‘I am the God of your fathers, the God of Abraham and Isaac and Jacob.’ Moses shook with fear and didn't dare look up.
Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
33 The Lord told him, ‘Take off your sandals, because where you are standing is holy ground.
I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
34 I have closely observed the suffering of my people in Egypt, and I have heard their groans. I have come down to rescue them. Now come over here, for I'm sending you to Egypt.’
Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
35 This was the same Moses that the people had rejected when they said, ‘Who made you a ruler and judge over us?’ God sent him to be both a ruler and a liberator, by means of the angel who appeared to him in the bush.
Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
36 Moses led them out after performing miraculous signs in Egypt, and in the Red Sea, and continued to do so in the desert for forty years.
A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
37 This is the same Moses who promised the Israelites, ‘God will send you a prophet like me from among your people.’
Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
38 Moses was with God's assembled people in the desert when the angel spoke to him at Mount Sinai, and there with our forefathers he received God's living word to give to us.
Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
39 He was the one our fathers wouldn't listen to. They rejected him and decided to return to Egypt.
Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
40 They told Aaron, ‘Make gods for us to lead us, because we don't know what's happened to this Moses who led us out of the land of Egypt.’
Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
41 Then they made an idol in the shape of a calf, sacrificed to it, and celebrated what they themselves had made!
I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
42 So God gave up on them. He left them to their worship of the stars in the sky. This is what the prophets wrote, ‘Were you giving offerings or making sacrifices to me during the forty years in the desert, you Israelites?
I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
43 No, you carried the Tabernacle of the god Moloch and the image of the god Rephan's star, images that you made so you could worship them. So I will banish you in exile beyond Babylon.’
Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
44 Our ancestors had the Tabernacle of Testimony in the desert. God had told Moses how he should make it following the blueprint he had seen.
Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
45 Later on, our forefathers carried it with them when they went in with Joshua to occupy the land taken from the nations the Lord drove out before them. It stayed there until the time of David.
Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
46 David found favor with God and asked to make a more permanent home for the God of Jacob.
Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
47 But it was Solomon who built a Temple for him.
Šalomoun pak udělal jemu dům.
48 Of course the Almighty doesn't live in temples we make. As the prophet said,
Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
49 ‘Heaven is my throne, and the earth the place I put my feet. What kind of dwelling could you build for me?’ the Lord asks. ‘What bed could you make for me to rest in?
Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
50 Didn't I make everything?’
Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
51 You arrogant, hard-hearted people! You never listen! You always fight against the Holy Spirit! You act just like your fathers did!
Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
52 Was there ever a prophet your fathers didn't persecute? They killed those who prophesied about the coming of the one who is truly good and right. He is the one you betrayed and murdered—
Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
53 you who received the law by means of the angels, but refused to keep it.”
Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
54 When they heard this, the council members became mad with rage, and snarled at him, grinding their teeth.
Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
55 But Stephen, full of the Holy Spirit, gazed up into heaven and saw God's glory, with Jesus standing at God's right hand.
On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
56 “Look,” he said, “I see heaven open, and the Son of Man standing at God's right hand.”
I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
57 But they held their hands over their ears and shouted as loudly as they could. They rushed together at him,
A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
58 dragged him out of the city, and began to stone him. His accusers laid their coats down beside a young man called Saul.
A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
59 As they went on stoning him, Stephen prayed, “Lord Jesus, receive my spirit.”
I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
60 He kneeled down, calling out, “Lord, please don't hold this sin against them!” And after he said this, he died.
A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
