Acts 26
1 Agrippa then said to Paul, “You are free to speak on your own behalf.” With a sweep of his arm, Paul began his defense.
Agrippa vyzval Pavla: „Pověz, co můžeš uvést na svou obhajobu!“Pavel pozvedl ruku po způsobu řečníků a začal:
2 “I am delighted, King Agrippa, to make my defense before you today regarding everything I am accused of by the Jews,
„Jsem rád, králi Agrippo, že se mohu hájit proti obžalobám židů právě před tebou.
3 particularly because you are an expert in all Jewish issues and customs. I beg your patient indulgence as you listen to what I have to say.
Vím, že znáš dobře židovské zvyky i sporné otázky. Chci ti vše vyložit od začátku, a tak tě prosím o trpělivost.
4 All the Jews know my life story—from my earliest days beginning in my own country and then in Jerusalem.
Už v mládí jsem přišel do Jeruzaléma a všichni se tam na mne pamatují. Musejí připustit, že jsem patřil k nejhorlivější skupině našeho náboženství, k farizejům.
5 They have known me for a long time and can verify, if they choose to, that I have followed the religious school that observes our faith in the strictest way—I lived as a Pharisee.
6 Now I am standing here to be judged regarding the promised hope God gave to our fathers
A vlastně i dnes stojím před soudem proto, že pevně držím to nejlepší, co vyznávají farizejové: že totiž Bůh splní sliby, které dal našim otcům, když mu budeme všichni vytrvale sloužit.
7 that our twelve tribes hoped to receive as they continually dedicated themselves in God's service. Yes, it's because of this hope that I'm accused by the Jews, Your Majesty!
8 Why should any of you think it's unbelievable that God raises the dead?
Možná, že vám to připadá absurdní, ale opravdu věřím, že Bůh vzkřísí mrtvé.
9 Previously I was sincerely convinced I should do as much as I could to oppose the name of Jesus of Nazareth.
Tehdy jsem se ovšem i já domníval, že musím všemi prostředky bojovat proti učení Ježíše z Nazaretu,
10 This is what I did in Jerusalem. I threw many of the believers in prison, having been given authority to do this by the chief priests. When they were sentenced to death I cast my vote against them.
a byl jsem při tom v Jeruzalémě nejhorlivější. Velekněží mne zplnomocnili, abych Ježíšovy následovníky vyhledával, zatýkal a dával uvěznit. Vždy jsem byl pro to, aby byli odsouzeni k smrti.
11 I had them punished in all the synagogues, trying to make them recant. I was so furiously opposed to them that I went to cities outside our country to persecute them.
Dával jsem ty lidi bičovat v synagogách a nutil je, aby veřejně tupili svou víru. Byl jsem jako posedlý a začal jsem je pronásledovat i v jiných městech.
12 That's why one day I was on my way to Damascus with the authority and orders from the chief priests.
Tak jsem se také vypravil s plnou mocí od velekněží do Damašku.
13 At about noon as I was on my way, Your Majesty, I saw a light from heaven that blazed brighter than the sun. It shone around me and those who were traveling with me.
A tu na cestě, ačkoliv to bylo v pravé poledne, nás zalilo světlo, proti kterému se polední slunce zdálo stínem.
14 All of us fell to the ground. Then I heard a voice speaking to me in Aramaic, ‘Saul, Saul, why are you persecuting me? It's hard for you to fight against me!’
V úleku jsme se vrhli na zem a ke mně promluvil hlas v hebrejštině: ‚Saule, Saule, proč mne pronásleduješ? Proč biješ hlavou proti zdi?‘
15 ‘Who are you, Lord?’ I asked. ‘I am Jesus, the one you're persecuting,’ the Lord replied.
Zeptal jsem se: ‚Kdo jsi, pane?‘a on mi odpověděl: ‚Já jsem Ježíš, proti kterému se stavíš.
16 ‘But pick yourself up and get to your feet. The reason why I've appeared to you is to appoint you as my servant, to be a witness for me, telling others how you have seen me and everything I will reveal to you.
Ale teď vstaň a poslouchej: Jak jsi mne horlivě pronásledoval, tak horlivě mne budeš vyznávat. Budeš svědkem toho, žes mne potkal, a všeho, co ti ještě ukáži.
17 I will save you from your own people and from the foreigners. I am sending you to them
Budu tě chránit před lidmi, židy i pohany, mezi kterými ti dávám nesnadný úkol:
18 to open their eyes so they can turn from darkness to light, from the power of Satan to God, and so that they can receive forgiveness for their sins and a place with those who are set right as they trust in me.’
Budeš jim otevírat oči oslepené hříchem, aby přestali tápat ve tmě, kde vládne satan a aby vešli do Božího světla. Všem, kdo ve mne uvěří, odpustím hříchy a dám jim místo mezi svým lidem, který usiluje o nový způsob života podle mé vůle.‘
19 Clearly, King Agrippa, I could not disobey this vision from heaven.
Jistě uznáš, Agrippo, že jsem nemohl odmítnout tak zřetelný pokyn z nebe.
20 First in Damascus, then in Jerusalem, and then all over Judea and also to the foreigners I shared the message of repentance: how they should turn to God, demonstrating their repentance through their actions.
A tak jsem začal hned v Damašku, potom v Jeruzalémě, v celém Judsku a konečně i mezi pohany volat lidi, aby se dali na pokání, obrátili se k Bohu a dotvrdili to novým životem.
21 That's why the Jews seized me in the Temple and tried to kill me.
To je můj ‚zločin‘, pro který mne chtěli židé v chrámu ubít.
22 God has looked after me so I can stand here today as a witness to everyone, both to ordinary people and to those who are important. I am only repeating what Moses and the prophets said would happen—
Bůh mne však z jejich rukou vytrhl, a tak tu stojím a mohu vydávat své svědectví prostým i vznešeným. To, co hlásám, je totéž, co předpovídali proroci i Mojžíš:
23 how the Messiah had to suffer, and that by being the first to rise from the dead he would announce the light of God's salvation to both Jews and foreigners.”
že Mesiáš bude trpět, že však vstane jako první z mrtvých a tak přinese naději na věčný život židům i pohanům.“
24 Festus interrupted Paul as he made his defense, shouting out, “Paul, you've gone mad! All your knowledge is driving you insane!”
To už bylo pro Festa příliš, a proto se ozval: „Pavle, ty ses zbláznil. Znáš toho tolik, že tě to připravilo o rozum!“
25 “I'm not mad, Festus your Excellency,” Paul replied. “What I am saying is true and makes sense.
Pavel se však bránil: „Můj rozum je v pořádku, vážený Feste. Mluvím jen pravdu a jsem plně při smyslech.
26 The king recognizes this, and I'm explaining it very clearly. I am sure that he is aware of what's been happening, because none of this took place as if it were hidden in a corner.
Král je v pojmech židovské víry doma, a proto mohu mluvit tak otevřeně. Myslím, že i o nás křesťanech dobře ví; vždyť nejsme žádná tajná sekta.
27 King Agrippa, do you believe what the prophets said? I'm sure you do!”
Jde vlastně o to, králi Agrippo, zda skutečně věříš tomu, co předpověděli židovští proroci. A já vím, že věříš.“
28 “Do you think you can convince me to become a Christian so quickly?” Agrippa asked Paul.
Agrippa mu řekl: „Mluvíš tak, že bys mne málem přesvědčil, abych se stal křesťanem.“
29 “Whether it takes a short time or a long time doesn't matter,” Paul answered. “But my prayer to God is that not just you, but everybody listening to me today would become like me—except for these chains!”
Pavel nato odpověděl: „Kéž by Bůh dal, abys nejen ty, ale vy všichni byli to, co jsem já, až na ty řetězy.“
30 The king stood up, along with the governor and Bernice, and everyone who had been sitting with them.
Král, místodržitel, Bereniké a pak i ostatní se zvedli a odcházeli.
31 They conferred together after they had left. “This man hasn't done anything that deserves death or imprisonment,” they concluded.
Jejich shodný úsudek byl, že Pavel nespáchal nic, zač by si zasloužil smrt nebo vězení.
32 Agrippa told Festus, “He could have been freed if he hadn't appealed to Caesar.”
Agrippa řekl Festovi: „Nebýt toho odvolání k císaři, mohl bys ho klidně propustit.“
