Romans 14
1 Receive someone who is weak in the faith, but not for disputes over arguables.
Lidi, kteří mají příliš úzkostlivou víru, přijímejte mezi sebe, ale ne proto, abyste kritizovali a vyvraceli jejich názory.
2 One man has faith to eat everything, while the weak one eats only vegetables.
Jeden je přesvědčený, že je nutno dodržovat celou řadu náboženských zákazů a příkazů, například nejí jídla, která pokládá za nečistá.
3 One who eats must not look down on one who does not, and one who does not eat must not judge one who does, because God has accepted him.
Jiný naopak věří, že na tom tolik nezáleží, že může jíst všechno. Kdo jí všechno, ať se nedívá spatra na toho, kdo třeba nejí vůbec maso. A kdo nepožívá maso, ať nekritizuje toho, kdo ho jí bez zábran: vždyť také on byl přijat Bohem.
4 Who are you to judge someone else's household servant? To his own master he stands or falls. And stand he will, for God has the power to make him stand.
Jakým právem chceš odsuzovat toho, jehož pánem nejsi ty, ale Bůh? Je jen Boží záležitostí, zda člověk stojí nebo padá – a i v pádu ho Bůh dokáže zadržet.
5 One man esteems one day above another; another esteems everyday alike. Let each one be fully convinced in his own mind.
Někdo zase činí rozdíl mezi dny v týdnu, zatímco pro jiného je den jako den. Důležité je, aby v těchto věcech každý jednal podle svého přesvědčení a s touhou oslavit Boha.
6 He who observes the day, observes it to the Lord; and he who does not observe the day, to the Lord he does not observe it. And he who eats, eats to the Lord, since he gives thanks to God; while he who does not eat, to the Lord he does not eat, also giving thanks to God.
7 You see, none of us lives to himself, and no one dies to himself.
Vždyť nikdo z nás nežije ani neumírá jen pro sebe.
8 Because if we live, we live to the Lord; and if we die, we die to the Lord. So whether we live or whether we die, we are the Lord's.
9 For this very reason Christ both died and rose, and lived, so as to rule both dead and living.
Proto Kristus zemřel a zase vstal, aby si podmanil vše živé i mrtvé. Tak tedy v životě i ve smrti náležíme jemu.
10 But you, why do you judge your brother? And you too, why do you look down on your brother? Because we will all stand before the Judgment Seat of Christ.
Proč tedy odsuzovat bratra a pohrdat jím? Všichni se přece budeme muset postavit před Boží soud.
11 For it is written: “‘As I live,’ says the Lord, ‘every knee shall bow to me, and every tongue shall acknowledge God.’”
Vždyť je psáno: „Každé koleno přede mnou poklekne, každý jazyk mě bude velebit.“
12 So then, each of us will give an account of himself to God.
Každý sám za sebe bude skládat účty Bohu.
13 Therefore let us stop passing judgment on one another, but rather resolve this: not to put a stumbling block or pitfall in a brother's way.
Nechte už tedy vzájemného kritizování; raději se mějte na pozoru, aby váš bratr neklopýtl a nepadl vaší vinou.
14 I know and have been convinced by Sovereign Jesus that nothing is unclean of itself (still, to someone who considers a thing to be unclean, to him it is unclean),
Vím a jsem o tom plně přesvědčen – tak mi to dal poznat Ježíš, že nic není nečisté samo o sobě. Nečistými se stávají věci jen tomu, kdo je za nečisté považuje. Ale rozhodujícím hlediskem ať je vždy láska. I když nám svědomí v tom či onom nebrání, důležitější je nepohoršit bratra. Co samo o sobě ještě není špatné, může vyvolat špatnou odezvu.
15 but if your brother is offended because of food, you are no longer walking according to love. Do not, with your food, ruin someone for whom Christ died.
16 So do not let your good be slandered;
17 because the Kingdom of God is not eating and drinking, but righteousness and peace and joy in Holy Spirit.
V Božím království nejde přece o jídlo a pití, ale o spravedlnost, pokoj a radost, jak je dává Duch svatý.
18 For whoever serves the Christ in these things is satisfying to God and approved by men.
Kdo v tomto duchu slouží Kristu, líbí se Bohu a váží si ho i lidé.
19 So then, let us pursue the things that promote peace and the things by which one may edify another.
Usilujme tedy především o to, co slouží všem k pokoji a ke vzájemnému duchovnímu prospěchu.
20 Do not destroy the work of God for the sake of food. All things indeed are ‘clean’; however it is wrong for the man who gives offence by eating.
Nepoškozujme Boží dílo kvůli podružnostem a vyhýbejme se všemu, co by mohlo oslabit víru bratra.
21 It is good not to eat meat nor drink wine nor do anything by which your brother stumbles, or is offended, or is weakened.
Je lepší odepřít si, co vadí mému bratru, než někoho zranit.
22 Do you have faith? Have it privately before God. Happy is he who does not judge himself in what he approves.
Své přesvědčení však nezrazujme; Bůh o něm ví. Budeme šťastni a bez výčitek, když uposlechneme hlas svého svědomí. Neřídit se jím a zapřít své přesvědčení je hřích.
23 But he who eats with doubt stands condemned, because it is not from faith; for whatever is not from faith is sin.
