Titus 3
1 Admonish them to be subject to princes and powers, to obey at a word, to be ready to every good work.
Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.
2 To speak evil of no man, not to be litigious, but gentle: shewing all mildness towards all men.
Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všem lidem.
3 For we ourselves also were some time unwise, incredulous, erring, slaves to divers desires and pleasures, living in malice and envy, hateful, and hating one another.
Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce.
4 But when the goodness and kindness of God our Saviour appeared:
Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem Spasitele našeho Boha,
5 Not by the works of justice, which we have done, but according to his mercy, he saved us, by the laver of regeneration, and renovation of the Holy Ghost;
Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podle milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého,
6 Whom he hath poured forth upon us abundantly, through Jesus Christ our Saviour:
Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista Spasitele našeho,
7 That, being justified by his grace, we may be heirs, according to hope of life everlasting. (aiōnios g166)
Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného. (aiōnios g166)
8 It is a faithful saying: and these things I will have thee affirm constantly: that they, who believe in God, may be careful to excel in good works. These things are good and profitable unto men.
Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti všickni, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci dobré, i lidem užitečné.
9 But avoid foolish questions, and genealogies, and contentions, and strivings about the law. For they are unprofitable and vain.
Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky o věci zákonní zastavuj; nebť jsou neužitečné a marné.
10 A man that is a heretic, after the first and second admonition, avoid:
Èlověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz,
11 Knowing that he, that is such an one, is subverted, and sinneth, being condemned by his own judgment.
Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen.
12 When I shall send to thee Artemas or Tychicus, make haste to come unto me to Nicopolis. For there I have determined to winter.
Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; neb jsem umínil tu přes zimu pobýti.
13 Send forward Zenas, the lawyer, and Apollo, with care, that nothing be wanting to them.
Zéna, učeného v Zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku.
14 And let our men also learn to excel in good works for necessary uses: that they be not unfruitful.
A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, a zvláště, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.
15 All that are with me salute thee: salute them that love us in the faith. The grace of God be with you all. Amen.
Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží budiž se všemi vámi. Amen. K Titovi, kterýž první biskup církve Kretenské skrze vzkládání rukou zřízen byl, psán z Nikopoli města Macedonského.
