Romans 8
1 There is now therefore no condemnation to them that are in Christ Jesus, who walk not according to the flesh.
A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, totiž nechodícím podle těla, ale podle Ducha.
2 For the law of the spirit of life, in Christ Jesus, hath delivered me from the law of sin and of death.
Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti.
3 For what the law could not do, in that it was weak through the flesh; God sending his own Son, in the likeness of sinful flesh and of sin, hath condemned sin in the flesh;
Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle,
4 That the justification of the law might be fulfilled in us, who walk not according to the flesh, but according to the spirit.
Aby spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podle těla, ale podle Ducha.
5 For they that are according to the flesh, mind the things that are of the flesh; but they that are according to the spirit, mind the things that are of the spirit.
Ti zajisté, kteříž jsou podle těla živi, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, oblibují to, což jest Ducha.
6 For the wisdom of the flesh is death; but the wisdom of the spirit is life and peace.
Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj,
7 Because the wisdom of the flesh is an enemy to God; for it is not subject to the law of God, neither can it be.
Protože smýšlení těla jest nepřátelské Bohu; nebo Zákonu Božímu není poddáno, a aniž hned může býti.
8 And they who are in the flesh, cannot please God.
Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.
9 But you are not in the flesh, but in the spirit, if so be that the Spirit of God dwell in you. Now if any man have not the Spirit of Christ, he is none of his.
Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží přebývá v vás. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.
10 And if Christ be in you, the body indeed is dead, because of sin; but the spirit liveth, because of justification.
A jest-liť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.
11 And if the Spirit of him that raised up Jesus from the dead, dwell in you; he that raised up Jesus Christ from the dead, shall quicken also your mortal bodies, because of his Spirit that dwelleth in you.
Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.
12 Therefore, brethren, we are debtors, not to the flesh, to live according to the flesh.
A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podle těla živi byli.
13 For if you live according to the flesh, you shall die: but if by the Spirit you mortify the deeds of the flesh, you shall live.
Nebo budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.
14 For whosoever are led by the Spirit of God, they are the sons of God.
Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.
15 For you have not received the spirit of bondage again in fear; but you have received the spirit of adoption of sons, whereby we cry: Abba (Father).
Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče.
16 For the Spirit himself giveth testimony to our spirit, that we are the sons of God.
A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
17 And if sons, heirs also; heirs indeed of God, and joint heirs with Christ: yet so, if we suffer with him, that we may be also glorified with him.
A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.
18 For I reckon that the sufferings of this time are not worthy to be compared with the glory to come, that shall be revealed in us.
Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás.
19 For the expectation of the creature waiteth for the revelation of the sons of God.
Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává žádostivého zjevení synů Božích.
20 For the creature was made subject to vanity, not willingly, but by reason of him that made it subject, in hope:
Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,
21 Because the creature also itself shall be delivered from the servitude of corruption, into the liberty of the glory of the children of God.
V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a přivedeno v svobodu slávy synů Božích.
22 For we know that every creature groaneth and travaileth in pain, even till now.
Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad,
23 And not only it, but ourselves also, who have the firstfruits of the Spirit, even we ourselves groan within ourselves, waiting for the adoption of the sons of God, the redemption of our body.
A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho.
24 For we are saved by hope. But hope that is seen, is not hope. For what a man seeth, why doth he hope for?
Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?
25 But if we hope for that which we see not, we wait for it with patience.
Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.
26 Likewise the Spirit also helpeth our infirmity. For we know not what we should pray for as we ought; but the Spirit himself asketh for us with unspeakable groanings.
Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.
27 And he that searcheth the hearts, knoweth what the Spirit desireth; because he asketh for the saints according to God.
Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté.
28 And we know that to them that love God, all things work together unto good, to such as, according to his purpose, are called to be saints.
Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.
29 For whom he foreknew, he also predestinated to be made conformable to the image of his Son; that he might be the firstborn amongst many brethren.
Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.
30 And whom he predestinated, them he also called. And whom he called, them he also justified. And whom he justified, them he also glorified.
Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.
31 What shall we then say to these things? If God be for us, who is against us?
Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?
32 He that spared not even his own Son, but delivered him up for us all, how hath he not also, with him, given us all things?
Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?
33 Who shall accuse against the elect of God? God that justifieth.
Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, jenž ospravedlňuje.
34 Who is he that shall condemn? Christ Jesus that died, yea that is risen also again; who is at the right hand of God, who also maketh intercession for us.
Kdo jest, ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž také i oroduje za nás.
35 Who then shall separate us from the love of Christ? Shall tribulation? or distress? or famine? or nakedness? or danger? or persecution? or the sword?
A protož kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zdali zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?
36 (As it is written: For thy sake we are put to death all the day long. We are accounted as sheep for the slaughter.)
Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.
37 But in all these things we overcome, because of him that hath loved us.
Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.
38 For I am sure that neither death, nor life, nor angels, nor principalities, nor powers, nor things present, nor things to come, nor might,
Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí,
39 Nor height, nor depth, nor any other creature, shall be able to separate us from the love of God, which is in Christ Jesus our Lord.
Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.
