Romans 2
1 Wherefore thou art inexcusable, O man, whosoever thou art that judgest. For wherein thou judgest another, thou condemnest thyself. For thou dost the same things which thou judgest.
Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče, každý potupující. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což tupíš.
2 For we know that the judgment of God is, according to truth, against them that do such things.
Vímeť zajisté, že soud Boží jest podlé pravdy proti těm, kteříž takové věci činí.
3 And thinkest thou this, O man, that judgest them who do such things, and dost the same, that thou shalt escape the judgment of God?
Zdali se domníváš, ó člověče, kterýž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího?
4 Or despisest thou the riches of his goodness, and patience, and longsuffering? Knowest thou not, that the benignity of God leadeth thee to penance?
Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede?
5 But according to thy hardness and impenitent heart, thou treasurest up to thyself wrath, against the day of wrath, and revelation of the just judgment of God.
Ale podlé tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sám sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího.
6 Who will render to every man according to his works.
Kterýž odplatí jednomu každému podlé skutků jeho,
7 To them indeed, who according to patience in good work, seek glory and honour and incorruption, eternal life: (aiōnios g166)
Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným, (aiōnios g166)
8 But to them that are contentious, and who obey not the truth, but give credit to iniquity, wrath and indignation.
Těm pak, kteříž jsou svárliví, a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem,
9 Tribulation and anguish upon every soul of man that worketh evil, of the Jew first, and also of the Greek.
Trápením a úzkostí, každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, i Řeka.
10 But glory, and honour, and peace to every one that worketh good, to the Jew first, and also to the Greek.
Ale sláva a čest a pokoj každému, kdo činí dobré, i Židu předně, i Řeku.
11 For there is no respect of persons with God.
Neboť není přijímání osob u Boha.
12 For whosoever have sinned without the law, shall perish without the law; and whosoever have sinned in the law, shall be judged by the law.
Kteřížkoli zajisté bez zákona hřešili, bez zákona i zahynou; a kteřížkoli pod zákonem hřešili, skrze zákon odsouzeni budou.
13 For not the hearers of the law are just before God, but the doers of the law shall be justified.
(Nebo ne ti, kteříž slyší zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé zákona spravedlivi budou.
14 For when the Gentiles, who have not the law, do by nature those things that are of the law; these having not the law are a law to themselves:
Nebo když pohané zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje zákon, takoví zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou,
15 Who shew the work of the law written in their hearts, their conscience bearing witness to them, and their thoughts between themselves accusing, or also defending one another,
Jako ti, kteříž ukazují dílo zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, aneb také vymlouvají.)
16 In the day when God shall judge the secrets of men by Jesus Christ, according to my gospel.
V ten den, když souditi bude Bůh tajné věci lidské, podlé evangelium mého skrze Jezukrista.
17 But if thou art called a Jew and restest in the law, and makest thy boast of God,
Aj, ty sloveš Žid, a zpoléháš na zákon, a chlubíš se Bohem,
18 And knowest his will, and approvest the more profitable things, being instructed by the law,
A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší, naučen jsa z zákona,
19 Art confident that thou thyself art a guide of the blind, a light of them that are in darkness,
A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě,
20 An instructor of the foolish, a teacher of infants, having the form of knowledge and of truth in the law.
Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v zákoně.
21 Thou therefore that teachest another, teachest not thyself: thou that preachest that men should not steal, stealest:
Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, kradeš?
22 Thou that sayest, men should not commit adultery, committest adultery: thou that abhorrest idols, committest sacrilege:
Pravě: Nezcizoložíš, cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš?
23 Thou that makest thy boast of the law, by transgression of the law dishonourest God.
Zákonem se chlubě, přestupováním zákona Bohu neúctu činíš?
24 (For the name of God through you is blasphemed among the Gentiles, as it is written.)
Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest.
25 Circumcision profiteth indeed, if thou keep the law; but if thou be a transgressor of the law, thy circumcision is made uncircumcision.
Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li zákon plniti; pakli budeš přestupitelem zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním.
26 If, then, the uncircumcised keep the justices of the law, shall not this uncircumcision be counted for circumcision?
A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku?
27 And shall not that which by nature is uncircumcision, if it fulfill the law, judge thee, who by the letter and circumcision art a transgressor of the law?
A ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce zákon, zdaliž nepotupí tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi zákona?
28 For it is not he is a Jew, who is so outwardly; nor is that circumcision which is outwardly in the flesh:
Nebo ne ten jest Žid, kterýž jest zjevně; aniž to jest obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;
29 But he is a Jew, that is one inwardly; and the circumcision is that of the heart, in the spirit, not in the letter; whose praise is not of men, but of God.
Ale ten jest Žid, kterýž vnitř jest Židem, obřezání maje srdečné v duchu, a ne podlé litery; jehož chvála ne z lidí jest, ale z Boha.
