< Romans 13 >

1 Let every soul be subject to higher powers: for there is no power but from God: and those that are, are ordained of God.
Každá duše vrchnostem poddána buď. Neboť není vrchnosti, jediné od Boha, a kteréž vrchnosti jsou, od Boha zřízené jsou.
2 Therefore he that resisteth the power, resisteth the ordinance of God. And they that resist, purchase to themselves damnation.
A protož kdož se vrchnosti protiví, Božímu zřízení se protiví; kteříž se pak protiví, odsouzení sobě dobudou.
3 For princes are not a terror to the good work, but to the evil. Wilt thou then not be afraid of the power? Do that which is good: and thou shalt have praise from the same.
Nebo vrchnosti nejsou k strachu dobře činícím, ale zle činícím. Chceš-li se pak nebáti vrchnosti, čiň dobře, a budeš míti chválu od ní.
4 For he is God’s minister to thee, for good. But if thou do that which is evil, fear: for he beareth not the sword in vain. For he is God’s minister: an avenger to execute wrath upon him that doth evil.
Boží zajisté služebník jest, tobě k dobrému. Pakli bys zle činil, boj se; neboť ne nadarmo nese meč. Boží zajisté služebník jest, mstitel zůřivý nad tím, kdož zle činí.
5 Wherefore be subject of necessity, not only for wrath, but also for conscience’ sake.
A protož náležíť poddánu býti, netoliko pro hněv, ale i pro svědomí.
6 For therefore also you pay tribute. For they are the ministers of God, serving unto this purpose.
Nebo proto i daň dáváte, že služebníci Boží jsou, pilnou práci o to samo vedouce.
7 Render therefore to all men their dues. Tribute, to whom tribute is due: custom, to whom custom: fear, to whom fear: honour, to whom honour.
Každému tedy, což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň, tomu bázeň; komu čest, tomu čest.
8 Owe no man any thing, but to love one another. For he that loveth his neighbour, hath fulfilled the law.
Žádnému nebývejte nic dlužni, než to, abyste se vespolek milovali. Nebo kdož miluje bližního, zákon naplnil,
9 For Thou shalt not commit adultery: Thou shalt not kill: Thou shalt not steal, Thou shalt not bear false witness: Thou shalt not covet: and if there be any other commandment, it is comprised in this word, Thou shalt love thy neighbour as thyself.
Poněvadž to přikázaní: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jestli které jiné přikázaní, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
10 The love of our neighbour worketh no evil. Love therefore is the fulfilling of the law.
Láska bližnímu zle neučiní, a protož plnost zákona jest láska.
11 And that knowing the season; that it is now the hour for us to rise from sleep. For now our salvation is nearer than when we believed.
A zvláště pak vidouce takovou příhodnost, žeť jest se nám již čas ze sna probuditi. Nyníť zajisté blíže nás jest spasení, nežli když jsme uvěřili.
12 The night is passed, and the day is at hand. Let us therefore cast off the works of darkness, and put on the armour of light.
Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla.
13 Let us walk honestly, as in the day: not in rioting and drunkenness, not in chambering and impurities, not in contention and envy:
Jakožto ve dne poctivě choďme, ne v hodování a v opilství, ne v smilstvích a v chlipnostech, ne v sváru a v závisti.
14 But put ye on the Lord Jesus Christ, and make not provision for the flesh in its concupiscences.
Ale oblecte se v Pána Jezukrista, a nepečujte o tělo podlé žádosti jeho.

< Romans 13 >