Romans 11
1 I say then: Hath God cast away his people? God forbid. For I also am an Israelite of the seed of Abraham, of the tribe of Benjamin.
Protož pravím: Zdaliž Bůh zavrhl lid svůj? Nikoli; nebo i já Izraelský jsem, z semene Abrahamova, z pokolení Beniaminova.
2 God hath not cast away his people, which he foreknew. Know you not what the scripture saith of Elias; how he calleth on God against Israel?
Nezavrhlť Bůh lidu svého, kterýž předzvěděl. Zdali nevíte, co písmo praví o Eliášovi, kterak se modlí Bohu proti lidu Izraelskému, řka:
3 Lord, they have slain thy prophets, they have dug down thy altars; and I am left alone, and they seek my life.
Pane, proroky tvé zmordovali, a oltáře tvé rozkopali, já pak zůstal jsem sám, a i méť duše hledají?
4 But what saith the divine answer to him? I have left me seven thousand men, that have not bowed their knees to Baal.
Ale co jemu dí odpověď Boží? Pozůstavil jsem sobě sedm tisíců mužů, kteříž neskláněli kolen před Bálem.
5 Even so then at this present time also, there is a remnant saved according to the election of grace.
Takť i nyní ostatkové podlé vyvolení milosti zůstali,
6 And if by grace, it is not now by works: otherwise grace is no more grace.
A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, již není milost, jinak skutek nebyl by skutek.
7 What then? That which Israel sought, he hath not obtained: but the election hath obtained it; and the rest have been blinded.
Což tedy? Čeho hledá Izrael, toho nedošel, ale vyvolení došli toho, jiní pak zatvrzeni jsou,
8 As it is written: God hath given them the spirit of insensibility; eyes that they should not see; and ears that they should not hear, until this present day.
(Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči aby neviděli, a uši, aby neslyšeli, ) až do dnešního dne.
9 And David saith: Let their table be made a snare, and a trap, and a stumbling block, and a recompense unto them.
A David dí: Budiž jim stůl jejich osídlem a pastmi a pohoršením i odplacením.
10 Let their eyes be darkened, that they may not see: and bow down their back always.
Zatmětež se oči jejich, ať nevidí, a hřbet jejich vždycky shýbej.
11 I say then, have they so stumbled, that they should fall? God forbid. But by their offence, salvation is come to the Gentiles, that they may be emulous of them.
Pravím tedy: Tak-liž pak klesli, aby padli? Nikoli, ale jejich pádem spasení přišlo pohanům, aby je k závidění přivedl.
12 Now if the offence of them be the riches of the world, and the diminution of them, the riches of the Gentiles; how much more the fulness of them?
A poněvadž pak jejich pád jest bohatství světa, a zmenšení jejich jest bohatství pohanů, čím více plnost jich?
13 For I say to you, Gentiles: as long indeed as I am the apostle of the Gentiles, I will honour my ministry,
Vámť zajisté pravím pohanům, že jelikož jsem já apoštol pohanský, přisluhování své oslavuji,
14 If, by any means, I may provoke to emulation them who are my flesh, and may save some of them.
Zda bych jak k závidění vzbuditi mohl tělo mé, a k spasení přivesti některé z nich.
15 For if the loss of them be the reconciliation of the world, what shall the receiving of them be, but life from the dead?
Nebo kdyžť zavržení jich jest smíření světa, co pak zase jich přijetí, než život z mrtvých?
16 For if the firstfruit be holy, so is the lump also: and if the root be holy, so are the branches.
Poněvadž prvotiny svaté, takéť i těsto; a jestliť kořen svatý, i ratolesti.
17 And if some of the branches be broken, and thou, being a wild olive, art ingrafted in them, and art made partaker of the root, and of the fatness of the olive tree,
Žeť jsou pak některé ratolesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vštípen jsi místo nich, a učiněn jsi účastník kořene i tučnosti olivy.
18 Boast not against the branches. But if thou boast, thou bearest not the root, but the root thee.
Nechlub se proti ratolestem. Pakli se chlubíš, věz, že ne ty kořen neseš, ale kořen tebe.
19 Thou wilt say then: The branches were broken off, that I might be grafted in.
Pakli díš: Vylomeny jsou ratolesti, abych já byl vštípen,
20 Well: because of unbelief they were broken off. But thou standest by faith: be not highminded, but fear.
Dobře. Pro nevěru vylomeny jsou, ale ty věrou stojíš. Nebudiž vysokomyslný, ale boj se.
21 For if God hath not spared the natural branches, fear lest perhaps he also spare not thee.
Nebo poněvadž Bůh ratolestem přirozeným neodpustil, věz, žeť by ani tobě neodpustil.
22 See then the goodness and the severity of God: towards them indeed that are fallen, the severity; but towards thee, the goodness of God, if thou abide in goodness, otherwise thou also shalt be cut off.
A protož viz dobrotivost i zůřivost Boží. K těm zajisté, kteříž padli, zůřivost, ale k tobě dobrotivost, ač budeš-li trvati v dobrotě. Sic jinak i ty vyťat budeš.
23 And they also, if they abide not still in unbelief, shall be grafted in: for God is able to graft them in again.
Ano i oni, jestliže nezůstanou v nevěře, zase vštípeni budou. Mocenť jest zajisté Bůh zase vštípiti je.
24 For if thou wert cut out of the wild olive tree, which is natural to thee; and, contrary to nature, were grafted into the good olive tree; how much more shall they that are the natural branches, be grafted into their own olive tree?
Nebo poněvadž ty vyťat jsi z přirozené plané olivy, a proti přirození vštípen jsi v dobrou olivu, čím více ti, kteříž podlé přirození jsou, vštípeni budou v svou vlastní olivu.
25 For I would not have you ignorant, brethren, of this mystery, (lest you should be wise in your own conceits), that blindness in part has happened in Israel, until the fulness of the Gentiles should come in.
Neboť nechci, bratří, abyste nevěděli tohoto tajemství, (abyste nebyli sami u sebe moudří, ) že zatvrdilost z částky přihodila se Izraelovi, dokudž by nevešla plnost pohanů.
26 And so all Israel should be saved, as it is written: There shall come out of Sion, he that shall deliver, and shall turn away ungodliness from Jacob.
A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Siona vysvoboditel, a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba.
27 And this is to them my covenant: when I shall take away their sins.
A tatoť bude smlouva má s nimi, když shladím hříchy jejich.
28 As concerning the gospel, indeed, they are enemies for your sake: but as touching the election, they are most dear for the sake of the fathers.
A tak s strany evangelium jsouť nepřátelé pro vás, ale podlé vyvolení jsou milí pro otce.
29 For the gifts and the calling of God are without repentance.
Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje.
30 For as you also in times past did not believe God, but now have obtained mercy, through their unbelief;
Nebo jakož i vy někdy jste nebyli poslušni Boha, ale nyní milosrdenství jste došli pro jejich nevěru,
31 So these also now have not believed, for your mercy, that they also may obtain mercy.
Tak i oni nyní neuposlechli, aby pro učiněné vám milosrdenství i oni milosrdenství dosáhli.
Zavřel zajisté Bůh všecky v nevěře, aby se nade všemi smiloval. (eleēsē g1653)
33 O the depth of the riches of the wisdom and of the knowledge of God! How incomprehensible are his judgments, and how unsearchable his ways!
Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho, a nevystižitelné cesty jeho.
34 For who hath known the mind of the Lord? Or who hath been his counsellor?
Nebo kdo poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?
35 Or who hath first given to him, and recompense shall be made him?
Nebo kdo prvé dal jemu, a budeť mu odplaceno?
