Romans 10
1 Brethren, the will of my heart, indeed, and my prayer to God, is for them unto salvation.
Bratří, příchylnost zajisté s zvláštní líbostí srdce mého jestiť k Izraelovi, i modlitba za něj k Bohu, aby spasen byl.
2 For I bear them witness, that they have a zeal of God, but not according to knowledge.
Neboť jim svědectví vydávám, žeť horlivost Boží mají, ale ne podlé umění.
3 For they, not knowing the justice of God, and seeking to establish their own, have not submitted themselves to the justice of God.
Nebo neznajíce Boží spravedlnosti, a svou vlastní spravedlnost usilujíce vystaviti, spravedlnosti Boží nebyli poddáni.
4 For the end of the law is Christ, unto justice to every one that believeth.
Konec zajisté zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu.
5 For Moses wrote, that the justice which is of the law, the man that shall do it, shall live by it.
Nebo Mojžíš píše o spravedlnosti, kteráž jest z zákona, pravě: Který by koli člověk činil ty věci, živ bude v nich.
6 But the justice which is of faith, speaketh thus: Say not in thy heart, Who shall ascend into heaven? that is, to bring Christ down;
Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví: Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista s výsosti svésti.
7 Or who shall descend into the deep? that is, to bring up Christ again from the dead. (Abyssos g12)
Aneb kdo sstoupí do propasti? To jest Krista z mrtvých vzbuditi. (Abyssos g12)
8 But what saith the scripture? The word is nigh thee, even in thy mouth, and in thy heart. This is the word of faith, which we preach.
Ale co dí? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. Toť jest slovo to víry, kteréž kážeme:
9 For if thou confess with thy mouth the Lord Jesus, and believe in thy heart that God hath raised him up from the dead, thou shalt be saved.
Vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše, a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš.
10 For, with the heart, we believe unto justice; but, with the mouth, confession is made unto salvation.
Srdcem se zajisté věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání se děje k spasení.
11 For the scripture saith: Whosoever believeth in him, shall not be confounded.
Nebo dí písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben.
12 For there is no distinction of the Jew and the Greek: for the same is Lord over all, rich unto all that call upon him.
Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všechněm vzývajícím jej.
13 For whosoever shall call upon the name of the Lord, shall be saved.
Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
14 How then shall they call on him, in whom they have not believed? Or how shall they believe him, of whom they have not heard? And how shall they hear, without a preacher?
Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele?
15 And how shall they preach unless they be sent, as it is written: How beautiful are the feet of them that preach the gospel of peace, of them that bring glad tidings of good things!
A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: Jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci.
16 But all do not obey the gospel. For Isaias saith: Lord, who hath believed our report?
Ale nevšickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu?
17 Faith then cometh by hearing; and hearing by the word of Christ.
Tedy víra z slyšení, slyšení pak skrze slovo Boží.
18 But I say: Have they not heard? Yes, verily, their sound hath gone forth into all the earth, and their words unto the ends of the whole world.
Ale pravímť: Zdaliž neslyšeli? Anobrž po vší zemi rozšel se zvuk jejich, a do končin okršlku země slova jejich.
19 But I say: Hath not Israel known? First, Moses saith: I will provoke you to jealousy by that which is not a nation; by a foolish nation I will anger you.
Ale pravím: Zdaliž nepoznal Izrael? Ano první Mojžíš řekl: Já k závisti vás přivedu skrze národ ten, kterýž není národ; skrze národ nemoudrý k hněvu popudím vás.
20 But Isaias is bold, and saith: I was found by them that did not seek me: I appeared openly to them that asked not after me.
A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali.
21 But to Israel he saith: All the day long have I spread my hands to a people that believeth not, and contradicteth me.
Ale proti Izraelovi dí: Přes celý den roztahoval jsem ruce své k lidu nepovolnému a protivnému.
