Psalms 94
1 The Lord is the God to whom revenge belongeth: the God of revenge hath acted freely.
Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2 Lift up thyself, thou that judgest the earth: render a reward to the proud.
Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3 How long shall sinners, O Lord: how long shall sinners glory?
Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4 Shall they utter, and speak iniquity: shall all speak who work injustice?
Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5 Thy people, O Lord, they have brought low: and they have afflicted thy inheritance.
Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6 They have slain the widow and the stranger: and they have murdered the fatherless.
Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7 And they have said: The Lord shall not see: neither shall the God of Jacob understand.
Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8 Understand, ye senseless among the people: and, you fools, be wise at last.
Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9 He that planted the ear, shall he not hear? or he that formed the eye, doth he not consider?
Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
10 He that chastiseth nations, shall he not rebuke: he that teacheth man knowledge?
Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
11 The Lord knoweth the thoughts of men, that they are vain.
Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
12 Blessed is the man whom thou shalt instruct, O Lord: and shalt teach him out of thy law.
Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13 That thou mayst give him rest from the evil days: till a pit be dug for the wicked.
Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14 For the Lord will not cast off his people: neither will he forsake his own inheritance.
Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15 Until justice be turned into judgment: and they that are near it are all the upright in heart.
Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16 Who shall rise up for me against the evildoers? or who shall stand with me against the workers of iniquity?
Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17 Unless the Lord had been my helper, my soul had almost dwelt in hell. (questioned)
Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18 If I said: My foot is moved: thy mercy, O Lord, assisted me.
Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19 According to the multitude of my sorrows in my heart, thy comforts have given joy to my soul.
Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
20 Doth the seat of iniquity stick to thee, who framest labour in commandment?
Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21 They will hunt after the soul of the just, and will condemn innocent blood.
Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22 But the Lord is my refuge: and my God the help of my hope.
Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23 And he will render them their iniquity: and in their malice he will destroy them: the Lord our God will destroy them.
Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
