Psalms 49
1 Unto the end, a psalm for the sons of Core. Hear these things, all ye nations: give ear, all ye inhabitants of the world.
Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2 All you that are earthborn, and you sons of men: both rich and poor together.
Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3 My mouth shall speak wisdom: and the meditation of my heart understanding.
Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4 I will incline my ear to a parable; I will open my proposition on the psaltery.
Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5 Why shall I fear in the evil day? the iniquity of my heel shall encompass me.
I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6 They that trust in their own strength, and glory in the multitude of their riches,
Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7 No brother can redeem, nor shall man redeem: he shall not give to God his ransom,
Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8 Nor the price of the redemption of his soul: and shall labour for ever,
(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9 And shall still live unto the end.
Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10 He shall not see destruction, when he shall see the wise dying: the senseless and the fool shall perish together: And they shall leave their riches to strangers:
Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11 And their sepulchres shall be their houses for ever. Their dwelling places to all generations: they have called their lands by their names.
Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12 And man when he was in honour did not understand; he is compared to senseless beasts, and is become like to them.
Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13 This way of theirs is a stumblingblock to them: and afterwards they shall delight in their mouth.
Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
14 They are laid in hell like sheep: death shall feed upon them. And the just shall have dominion over them in the morning; and their help shall decay in hell from their glory. (Sheol h7585)
Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol h7585)
16 Be not thou afraid, when a man shall be made rich, and when the glory of his house shall be increased.
Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17 For when he shall die he shall take nothing away; nor shall his glory descend with him.
Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18 For in his lifetime his soul will be blessed: and he will praise thee when thou shalt do well to him.
Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19 He shall go in to the generations of his fathers: and he shall never see light.
A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20 Man when he was in honour did not understand: he hath been compared to senseless beasts, and made like to them.
Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
