Psalms 44
1 Unto the end, for the sons of Core, to give understanding. We have heard, O God, with our ears: our fathers have declared to us, The work, thou hast wrought in their days, and in the days of old.
Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
2 Thy hand destroyed the Gentiles, and thou plantedst them: thou didst afflict the people and cast them out.
Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
3 For they got not the possession of the land by their own sword: neither did their own arm save them. But thy right hand and thy arm, and the light of thy countenance: because thou wast pleased with them.
Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
4 Thou art thyself my king and my God, who commandest the saving of Jacob.
Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
5 Through thee we will push down our enemies with the horn: and through thy name we will despise them that rise up against us.
V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
6 For I will not trust in my bow: neither shall my sword save me.
Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
7 But thou hast saved us from them that afflict us: and hast put them to shame that hate us.
Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
8 In God shall we glory all the day long: and in thy name we will give praise for ever.
A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
9 But now thou hast cast us off, and put us to shame: and thou, O God, wilt not go out with our armies.
Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
10 Thou hast made us turn our back to our enemies: and they that hated us plundered for themselves.
Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
11 Thou hast given us up like sheep to be eaten: thou hast scattered us among the nations.
Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
12 Thou hast sold thy people for no price: and there was no reckoning in the exchange of them.
Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
13 Thou hast made us a reproach to our neighbours, a scoff and derision to them that are round about us.
Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
14 Thou hast made us a byword among the Gentiles: a shaking of the head among the people.
Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
15 All the day long my shame is before me: and the confusion of my face hath covered me,
Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
16 At the voice of him that reproacheth and detracteth me: at the face of the enemy and persecutor.
A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
17 All these things have come upon us, yet we have not forgotten thee: and we have not done wickedly in they covenant.
Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
18 And our heart hath not turned back: neither hast thou turned aside our steps from thy way.
Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
19 For thou hast humbled us in the place of affliction: and the shadow of death hath covered us.
Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
20 If we have forgotten the name of our God, and if we have spread forth our hands to a strange god:
Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
21 Shall not God search out these things: for he knoweth the secrets of the heart.
Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
22 Because for thy sake we are killed all the day long: we are counted as sheep for the slaughter.
Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
23 Arise, why sleepest thou, O Lord? arise, and cast us not off to the end.
Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
24 Why turnest thou face away? and forgettest our want and our trouble?
I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
25 For our soul is humbled down to the dust: our belly cleaveth to the earth.
Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
26 Arise, O Lord, help us and redeem us for thy name’s sake.
Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
