Psalms 3
1 The psalm of David when he fled from the face of his son Absalom. Why, O Lord, are they multiplied that afflict me? many are they who rise up against me.
Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
2 Many say to my soul: There is no salvation for him in his God.
Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
3 But thou, O Lord art my protector, my glory, and the lifter up of my head.
Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
4 I have cried to the Lord with my voice: and he hath heard me from his holy hill.
Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
5 I have slept and taken my rest: and I have risen up, because the Lord hath protected me.
Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
6 I will not fear thousands of the people, surrounding me: arise, O Lord; save me, O my God.
Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
7 For thou hast struck all them who are my adversaries without cause: thou hast broken the teeth of sinners.
Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
8 Salvation is of the Lord: and thy blessing is upon thy people.
Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
