Psalms 147
1 Praise ye the Lord, because psalm is good: to our God be joyful and comely praise.
Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
2 The Lord buildeth up Jerusalem: he will gather together the dispersed of Israel.
Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
3 Who healeth the broken of heart, and bindeth up their bruises.
Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
4 Who telleth the number of the stars: and calleth them all by their names.
Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
5 Great is our Lord, and great is his power: and of his wisdom there is no number.
Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
6 The Lord lifteth up the meek, and bringeth the wicked down even to the ground.
Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
7 Sing ye to the Lord with praise: sing to our God upon the harp.
Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
8 Who covereth the heaven with clouds, and prepareth rain for the earth. Who maketh grass to grow on the mountains, and herbs for the service of men.
Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
9 Who giveth to beasts their food: and to the young ravens that call upon him.
Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
10 He shall not delight in the strength of the horse: nor take pleasure in the legs of a man.
Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
11 The Lord taketh pleasure in them that fear him: and in them that hope in his mercy.
Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
12 Praise the Lord, O Jerusalem: praise thy God, O Sion.
Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
13 Because he hath strengthened the bolts of thy gates, he hath blessed thy children within thee.
Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
14 Who hath placed peace in thy borders: and filleth thee with the fat of corn.
On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
15 Who sendeth forth his speech to the earth: his word runneth swiftly.
On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
16 Who giveth snow like wool: scattereth mists like ashes.
Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
17 He sendeth his crystal like morsels: who shall stand before the face of his cold?
Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
18 He shall send out his word, and shall melt them: his wind shall blow, and the waters shall run.
Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
19 Who declareth his word to Jacob: his justices and his judgments to Israel.
Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
20 He hath not done in like manner to every nation: and his judgments he hath not made manifest to them. Alleluia.
Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
