Psalms 144
1 Blessed be the Lord my God, who teacheth my hands to fight, and my fingers to war.
Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
2 My mercy, and my refuge: my support, and my deliverer: My protector, and I have hoped in him: who subdueth my people under me.
Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
3 Lord, what is man, that thou art made known to him? or the son of man, that thou makest account of him?
Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
4 Man is like to vanity: his days pass away like a shadow.
Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
5 Lord, bow down thy heavens and descend: touch the mountains and they shall smoke.
Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
6 Send forth lightning, and thou shalt scatter them: shoot out thy arrows, and thou shalt trouble them.
Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
7 Put forth thy hand from on high, take me out, and deliver me from many waters: from the hand of strange children:
Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
8 Whose mouth hath spoken vanity: and their right hand is the right hand of iniquity.
Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
9 To thee, O God, I will sing a new canticle: on the psaltery and an instrument of ten strings I will sing praises to thee.
Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
10 Who givest salvation to kings: who hast redeemed thy servant David from the malicious sword:
Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
11 Deliver me, And rescue me out of the hand of strange children; whose mouth hath spoken vanity: and their right hand is the right hand of iniquity:
Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
12 Whose sons are as new plants in their youth: Their daughters decked out, adorned round about after the similitude of a temple:
Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
13 Their storehouses full, flowing out of this into that. Their sheep fruitful in young, abounding in their goings forth:
Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
14 Their oxen fat. There is no breach of wall, nor passage, nor crying out in their streets.
Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
15 They have called the people happy, that hath these things: but happy is that people whose God is the Lord.
Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
