Psalms 139
1 Lord, thou hast proved me, and known me:
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2 Thou hast know my sitting down, and my rising up.
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3 Thou hast understood my thoughts afar off: my path and my line thou hast searched out.
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4 And thou hast foreseen all my ways: for there is no speech in my tongue.
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5 Behold, O Lord, thou hast known all things, the last and those of old: thou hast formed me, and hast laid thy hand upon me.
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6 Thy knowledge is become wonderful to me: it is high, and I cannot reach to it.
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7 Whither shall I go from thy spirit? or whither shall I flee from thy face?
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
9 If I take my wings early in the morning, and dwell in the uttermost parts of the sea:
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10 Even there also shall thy hand lead me: and thy right hand shall hold me.
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11 And I said: Perhaps darkness shall cover me: and night shall be my light in my pleasures.
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12 But darkness shall not be dark to thee, and night shall be light as day: the darkness thereof, and the light thereof are alike to thee.
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13 For thou hast possessed my reins: thou hast protected me from my mother’s womb.
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14 I will praise thee, for thou art fearfully magnified: wonderful are thy works, and my soul knoweth right well.
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15 My bone is not hidden from thee, which thou hast made in secret: and my substance in the lower parts of the earth.
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16 Thy eyes did see my imperfect being, and in thy book all shall be written: days shall be formed, and no one in them.
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17 But to me thy friends, O God, are made exceedingly honourable: their principality is exceedingly strengthened.
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18 I will number them, and they shall be multiplied above the sand: I rose up and am still with thee.
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19 If thou wilt kill the wicked, O God: ye men of blood, depart from me:
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20 Because you say in thought: They shall receive thy cities in vain.
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21 Have I not hated them, O Lord, that hated thee: and pine away because of thy enemies?
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22 I have hated them with a perfect hatred: and they are become enemies to me.
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23 Prove me, O God, and know my heart: examine me, and know my paths.
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24 And see if there be in me the way of iniquity: and lead me in the eternal way.
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
