Psalms 132
1 O Lord, remember David, and all his meekness.
Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 How he swore to the Lord, he vowed a vow to the God of Jacob:
Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 If I shall enter into the tabernacle of my house: if I shall go up into the bed wherein I lie:
Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 If I shall give sleep to my eyes, or slumber to my eyelids,
Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 Or rest to my temples: until I find out a place for the Lord, a tabernacle for the God of Jacob.
Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 Behold we have heard of it in Ephrata: we have found it in the fields of the wood.
Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 We will go into his tabernacle: We will adore in the place where his feet stood.
Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Arise, O Lord, into thy resting place: thou and the ark, which thou hast sanctified.
Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Let thy priests be clothed with justice: and let thy saints rejoice.
Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 For thy servant David’s sake, turn not away the face of thy anointed.
Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 The Lord hath sworn truth to David, and he will not make it void: of the fruit of thy womb I will set upon thy throne.
Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 If thy children will keep thy covenant, and these my testimonies which I shall teach them: Their children also for evermore shall sit upon thy throne.
Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 For the Lord hath chosen Sion: he hath chosen it for his dwelling.
Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 This is my rest for ever and ever: here will I dwell, for I have chosen it.
Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Blessing, I will bless her widow: I will satisfy her poor with bread.
Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 I will clothe her priests with salvation: and her saints shall rejoice with exceeding great joy.
A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 There will I bring forth a horn to David: I have prepared a lamp for my anointed.
Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 His enemies I will clothe with confusion: but upon him will my sanctification flourish.
Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
