Psalms 109
1 Unto the end, a psalm for David.
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 O God, be not thou silent in thy praise: for the mouth of the wicked and the mouth of the deceitful man is opened against me.
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 They have spoken against with deceitful tongues; and they have compassed me about with words of hatred; and have fought against me without cause.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 Instead of making me a return of love, they detracted me: but I gave myself to prayer.
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 And they repaid me evil for good: and hatred for my love.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Set thou the sinner over him: and may the devil stand at his right hand.
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 When he is judged, may he go out condemned; and may his prayer be turned to sin.
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 May his days be few: and his bishopric let another take.
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 May his children be fatherless, and his wife a widow.
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 Let his children be carried about vagabonds, and beg; and let them be cast out of their dwellings.
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 May the userer search all his substance: and let strangers plunder his labours.
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 May there be none to help him: nor none to pity his fatherless offspring.
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 May his posterity be cut off; in one generation may his name be blotted out.
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 May the iniquity of his fathers be remembered in the sight of the Lord: and let not the sin of his mother be blotted out.
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 May they be before the lord continually, and let the memory of them perish from the earth:
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 Because he remembered not to show mercy,
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 But persecuted the poor man and the beggar; and the broken in heart, to put him to death.
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 And he loved cursing, and it shall come unto him: and he would not have blessing, and it shall be far from him. And he put on cursing, like a garment: and it went in like water into his entrails, and like oil in his bones.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 May it be unto him like a garment which covereth him; and like a girdle with which he is girded continually.
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 This is the work of them who detract me before the Lord; and who speak evils against my soul.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 But thou, O Lord, do with for thy names sake: because thy mercy is sweet. Do thou deliver me.
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 For I am poor and needy, and my heart is troubled within me.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 I am taken away like the shadow when it declineth: and I am shaken off as locusts.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 My knees are weakened through fasting: and my flesh is changed for oil.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 And I am become a reproach to them: they saw me and they shaked their heads,
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Help me, O Lord my God; save me according to thy mercy.
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 And let them know that this is thy hand: and that thou, O Lord, hast done it.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 They will curse and thou will bless: let them that rise up against me be confounded: but thy servant shall rejoice.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 Let them that detract me be clothed with shame: and let them be covered with the their confusion as with a double cloak.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 I will give great thanks to the Lord with my mouth: and in the midst of many I will praise him.
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 Because he hath stood at the right hand of the poor, to save my soul from persecutors.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
