Psalms 101

1 A psalm for David himself. Mercy and judgment I will sing to thee, O Lord: I will sing,

Žalm Davidův. O milosrdenství a soudu zpívati budu, tobě, ó Hospodine, žalmy budu zpívati.

2 And I will understand in the unspotted way, when thou shalt come to me. I walked in the innocence of my heart, in the midst of my house.

Opatrně se míti budu na cestě přímé, až přijdeš ke mně; choditi budu ustavičně v upřímnosti srdce svého i v domě svém.

3 I did not set before my eyes any unjust thing: I hated the workers of iniquities.

Nepředstavímť sobě před oči věci nešlechetné; skutek uchylujících se v nenávisti mám, nepřichytíť se mne.

4 The perverse heart did not cleave to me: and the malignant, that turned aside from me, I would not know.

Srdce převrácené odstoupí ode mne, zlého nebudu oblibovati.

5 The man that in private detracted his neighbour, him did I persecute. With him that had a proud eye, and an unsatiable heart, I would not eat.

Škodícího jazykem bližnímu svému tajně, tohoť vytnu; očí vysokých a mysli naduté nikoli nebudu moci trpěti.

6 My eyes were upon the faithful of the earth, to sit with me: the man that walked in the perfect way, he served me.

Oči mé na pravdomluvné v zemi, aby sedali se mnou; kdož chodí po cestě upřímé, tenť mi sloužiti bude.

7 He that worketh pride shall not dwell in the midst of my house: he that speaketh unjust things did not prosper before my eyes.

Nebude bydliti v domě mém činící lest, a mluvící lež nebude míti místa u mne.

8 In the morning I put to death all the wicked of the land: that I might cut off all the workers of iniquity from the city of the Lord.

Každého jitra pléniti budu všecky nešlechetné z země, abych tak vyplénil z města Hospodinova všecky, kdož páší nepravost.