Proverbs 9
1 Wisdom hath built herself a house, she hath hewn her out seven pillars.
Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
2 She hath slain her victims, mingled her wine, and set forth her table.
Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
3 She hath sent her maids to invite to the tower, and to the walls of the city:
A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
4 Whosoever is a little one, let him come to me. And to the unwise she said:
Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
5 Come, eat my bread, and drink the wine which I have mingled for you.
Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
6 Forsake childishness, and live, and walk by the ways of prudence.
Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
7 He that teacheth a scorner, doth an injury to himself: and he that rebuketh a wicked man, getteth himself a blot.
Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
8 Rebuke not a scorner lest he hate thee. Rebuke a wise man, and he will love thee.
Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
9 Give an occasion to a wise man, and wisdom shall be added to him. Teach a just man, and he shall make haste to receive it.
Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
10 The fear of the Lord is the beginning of wisdom: and the knowledge of the holy is prudence.
Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
11 For by me shall thy days be multiplied, and years of life shall be added to thee.
Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
12 If thou be wise, thou shalt be so to thyself: and if a scorner, thou alone shalt bear the evil.
Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
13 A foolish woman and clamorous, and full of allurements, and knowing nothing at all,
Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
14 Sat at the door of her house, upon a seat, in a high place of the city,
A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
15 To call them that pass by the way, and go on their journey:
Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
16 He that is a little one, let him turn to me. And to the fool she said:
Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
17 Stolen waters are sweeter, and hid den bread is more pleasant.
Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
