< Proverbs 6 >
1 My son, if thou be surety for thy friend, thou hast engaged fast thy hand to a stranger.
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
2 Thou art ensnared with the words of thy mouth, and caught with thy own words.
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
3 Do therefore, my son, what I say, and deliver thyself: because thou art fallen into the hand of thy neighbour. Run about, make haste, stir up thy friend:
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
4 Give not sleep to thy eyes, neither let thy eyelids slumber.
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
5 Deliver thyself as a doe from the hand, and as a bird from the hand of the fowler.
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
6 Go to the ant, O sluggard, and consider her ways, and learn wisdom:
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
7 Which, although she hath no guide, nor master, nor captain,
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
8 Provideth her meat for herself in the summer, and gathereth her food in the harvest.
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
9 How long wilt thou sleep, O sluggard? when wilt thou rise out of thy sleep?
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
10 Thou wilt sleep a little, thou wilt slumber a little, thou wilt fold thy hands a little to sleep:
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
11 And want shall come upon thee, as a traveller, and poverty as a man armed. But if thou be diligent, thy harvest shall come as a fountain, and want shall flee far from thee.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
12 A man that is an apostate, an unprofitable man, walketh with a perverse mouth,
Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
13 He winketh with the eyes, presseth with the foot, speaketh with the finger.
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
14 With a wicked heart he deviseth evil, and at all times he soweth discord.
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
15 To such a one his destruction shall presently come, and he shall suddenly be destroyed, and shall no longer have any remedy.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
16 Six things there are, which the Lord hateth, and the seventh his soul detesteth:
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
17 Haughty eyes, a lying tongue, hands that shed innocent blood,
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
18 A heart that deviseth wicked plots, feet that are swift to run into mischief,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
19 A deceitful witness that uttereth lies, and him that soweth discord among brethren.
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
20 My son, beep the commandments of thy father, and forsake not the law of thy mother.
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
21 Bind them in thy heart continually, and put them about thy neck.
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22 When thou walkest, let them go with thee: when thou sleepest, let them keep thee; and when thou awakest, talk with them.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
23 Because the commandment is a lamp, and the law a light, and reproofs of instruction are the way of life:
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
24 That they may keep thee from the evil woman, and from the flattering tongue of the stranger.
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
25 Let not thy heart covet her beauty, be not caught with her winks:
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
26 For the price of a harlot is scarce one loaf: but the woman catcheth the precious soul of a man.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
27 Can a man hide fire in his bosom, and his garments not burn?
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
28 Or can he walk upon hot coals, and his feet not be burnt?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
29 So he that goeth in to his neighbour’s wife, shall not be clean when he shall touch her.
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
30 The fault is not so great when a man hath stolen: for he stealeth to fill his hungry soul:
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
31 And if he be taken he shall restore sevenfold, and shall give up all the substance of his house.
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
32 But he that is an adulterer, for the folly of his heart shall destroy his own soul:
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
33 He gathereth to himself shame and dishonour, and his reproach shall not be blotted out:
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
34 Because the jealousy and rage of the husband will not spare in the day of revenge,
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
35 Nor will he yield to any man’s prayers, nor will he accept for satisfaction ever so many gifts.
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.