Proverbs 5
1 My son, attend to my wisdom, and incline thy ear to my prudence.
Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
2 That thou mayst keep thoughts, and thy lips may preserve instruction. Mind not the deceit of a woman.
Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
3 For the lips of a harlot are like a honeycomb dropping, and her throat is smoother than oil.
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
4 But her end is bitter as wormwood, and sharp as a two-edged sword.
Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují. (Sheol h7585)
6 They walk not by the path of life, her steps are wandering, and unaccountable.
Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
7 Now therefore, my son, hear me, and depart not from the words of my mouth.
Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
8 Remove thy way far from her, and come not nigh the doors of her house.
Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
9 Give not thy honour to strangers, and thy years to the cruel.
Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
10 Lest strangers be filled with thy strength, and thy labours be in another man’s house,
Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
11 And thou mourn it the last, when thou shalt have spent thy flesh and thy body, and say:
I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
12 Why have I hated instruction, and my heart consented not to reproof,
A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
13 And have not heard the voice of them that taught me, and have not inclined my ear to masters?
A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
14 I have almost been in all evil, in the midst of the church and of the congregation.
O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
15 Drink water out of thy own cistern, and the streams of thy own well:
Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
16 Let thy fountains be conveyed abroad, and in the streets divide thy waters.
Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
17 Keep them to thyself alone, neither let strangers be partakers with thee.
Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
18 Let thy vein be blessed, and rejoice with the wife of thy youth:
Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
19 Let her be thy dearest hind, and most agreeable fawn: let her breasts inebriate thee at all times; he thou delighted continually with her love.
Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
20 Why art thou seduced, my son, by a strange woman, and art cherished in the bosom of another?
Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
21 The Lord beholdeth the ways of man, and considereth all his steps.
Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
22 His own iniquities catch the wicked, and he is fast bound with the ropes of his own sins.
Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
23 He shall die, because he hath not received instruction, and in the multitude of his folly he shall be deceived.
Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
