Proverbs 25
1 These are also parables of Solomon, which the men of Ezechias king of Juda copied out.
Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
2 It is the glory of God to conceal the word, and the glory of kings to search out the speech.
Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
3 The heaven above, and the earth beneath, and the heart of kings is unsearchable.
Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
4 Take away the rust from silver, and there shall come forth a most pure vessel:
Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
5 Take away wickedness from the face of the king, and his throne shall be established with justice.
Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
6 Appear not glorious before the king, and stand not in the place of great men.
Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
7 For it is better that it should be said to thee: Come up hither; than that thou shouldst be humbled before the prince.
Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
8 The things which thy eyes have seen, utter not hastily in a quarrel: lest afterward thou mayst not be able to make amends, when thou hast dishonoured thy friend.
Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
9 Treat thy cause with thy friend, and discover not the secret to a stranger:
Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
10 Lest he insult over thee, when he hath heard it, and cease not to upbraid thee. Grace and friendship deliver a man: keep these for thyself, lest thou fall under reproach.
Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
11 To speak a word in due time, is like apples of gold on beds of silver.
Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
12 As an earring of gold and a bright pearl, so is he that reproveth the wise, and the obedient ear.
Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
13 As the cold of snow in the time of harvest, so is a faithful messenger to him that sent him, for he refresheth his soul.
Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
14 As clouds, and wind, when no rain followeth, so is the man that boasteth, and doth not fulfill his promises.
Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
15 By patience a prince shall be appeased, and a soft tongue shall break hardness.
Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16 Thou hast found honey, eat what is sufficient for thee, lest being glutted therewith thou vomit it up.
Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17 Withdraw thy foot from the house of thy neighbour, lest having his fill he hate thee.
Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18 A man that beareth false witness against his neighbour, is like a dart and a sword and a sharp arrow.
Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19 To trust to an unfaithful man in the time of trouble, is like a rotten tooth, and weary foot,
Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20 And one that looseth his garment in cold weather. As vinegar upon nitre, so is he that singeth songs to a very evil heart. As a moth doth by a garment, and a worm by the wood: so the sadness of a man consumeth the heart.
Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21 If thy enemy be hungry, give him to eat: if he thirst, give him water to drink:
Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22 For thou shalt heap hot coals upon his head, and the Lord will reward thee.
Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23 The north wind driveth away rain, as doth a sad countenance a backbiting tongue.
Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
24 It is better to sit in a corner of the housetop, than with a brawling woman, and in a common house.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
25 As cold water to a thirsty soul, so is good tidings from a far country.
Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
26 A just man falling down before the wicked, is as a fountain troubled with the foot, and a corrupted spring.
Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
27 As it is not good for a man to eat much honey, so he that is a searcher of majesty, shall be overwhelmed by glory.
Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28 As a city that lieth open and is not compassed with walls, so is a man that cannot refrain his own spirit in speaking.
Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
