Proverbs 23
1 When thou shalt sit to eat with a prince, consider diligently what is set before thy face.
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 And put a knife to thy throat, if it be so that thou have thy soul in thy own power.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Be not desirous of his meats, in which is the bread of deceit.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Labour not to be rich: but set bounds to thy prudence.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Lift not up thy eyes to riches which thou canst not have: because they shall make themselves wings like those of an eagle, and shall fly towards heaven.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Eat not with an envious man, and desire not his meats:
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 Because like a soothsayer, and diviner, he thinketh that which he knoweth not. Eat and drink, will he say to thee: and his mind is not with thee.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 The meats which thou hadst eaten, thou shalt vomit up: and shalt loose thy beautiful words.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Speak not in the ears of fools: because they will despise the instruction of thy speech.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Touch not the bounds of little ones: and enter not into the field of the fatherless:
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 For their near kinsman is strong: and he will judge their cause against thee.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Let thy heart apply itself to instruction: and thy ears to words of knowledge.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Withhold not correction from a child: for if thou strike him with the rod, he shall not die.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 My son, if thy mind be wise, my heart shall rejoice with thee:
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 And my reins shall rejoice, when thy lips shall speak what is right.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Let not thy heart envy sinners: but be thou in the fear of the Lord all the day long:
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 Because thou shalt have hope in the latter end, and thy expectation shall not be taken away.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Hear thou, my son, and be wise: and guide thy mind in the way.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Be not in the feasts of great drinkers, nor in their revellings, who contribute flesh to eat:
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 Because they that give themselves to drinking, and that club together shall be consumed; and drowsiness shall be clothed with rags.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Hearken to thy father, that beget thee: and despise not thy mother when she is old.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Buy truth, and do not sell wisdom, and instruction, and understanding.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 The father of the just rejoiceth greatly: he that hath begotten a wise son, shall have joy in him.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Let thy father, and thy mother be joyful, and let her rejoice that bore thee.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 My son, give me thy heart: and let thy eyes keep my ways.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 For a harlot is a deep ditch: and a strange woman is a narrow pit.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 She lieth in wait in the way as a robber, and him whom she shall see unwary, she will kill.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Who hath woe? whose father hath woe? who hath contentions? who falls into pits? who hath wounds without cause? who hath redness of eyes?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Surely they that pass their time in wine, and study to drink of their cups.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Look not upon the wine when it is yellow, when the colour thereof shineth in the glass: it goeth in pleasantly,
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 But in the end, it will bite like a snake, and will spread abroad poison like a basilisk.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Thy eyes shall behold strange women, and thy heart shall utter perverse things.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 And thou shalt be as one sleeping in the midst of the sea, and as a pilot fast asleep, when the stern is lost.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 And thou shalt say: They have beaten me, but I was not sensible of pain: they drew me, and I felt not: when shall I awake, and find wine again?
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
