Mark 5
1 And they came over the strait of the sea into the country of the Gerasens.
Na protějším břehu jezera přistáli v gerasenském kraji.
2 And as he went out of the ship, immediately there met him out of the monuments a man with an unclean spirit,
Jakmile Ježíš vystoupil ze člunu, přiběhl k němu nějaký člověk. Byl to muž posedlý démony,
3 Who had his dwelling in the tombs, and no man now could bind him, not even with chains.
který žil ve starých hrobech vytesaných do skály
4 For having been often bound with fetters and chains, he had burst the chains, and broken the fetters in pieces, and no one could tame him.
a měl takovou sílu, že když ho spoutali okovy na nohou a řetězy na rukou, pouta vždycky rozlámal a řetězy roztrhal. Nenašel se nikdo tak silný, aby ho mohl zkrotit.
5 And he was always day and night in the monuments and in the mountains, crying and cutting himself with stones.
Ve dne i v noci se skrýval v hrobech a toulal se po okolních pahorcích, skučel a tloukl se kamením.
6 And seeing Jesus afar off, he ran and adored him.
Když teď uviděl Ježíše, přiběhl a vrhl se před ním na zem. Ve chvíli, kdy Ježíš přikazoval démonovi, aby posedlého muže opustil, začal onen ubožák křičet: „Co si mne všímáš, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, nech mne na pokoji!“
7 And crying with a loud voice, he said: What have I to do with thee, Jesus the Son of the most high God? I adjure thee by God that thou torment me not.
8 For he said unto him: Go out of the man, thou unclean spirit.
9 And he asked him: What is thy name? And he saith to him: My name is Legion, for we are many.
„Jak se jmenuješ?“zeptal se Ježíš. „Zástup, protože je nás v tomto těle mnoho, “zněla odpověď.
10 And he besought him much, that he would not drive him away out of the country.
A potom démoni žadonili, aby je neposílal nikam daleko.
11 And there was there near the mountain a great herd of swine, feeding.
Na stráni nad pobřežím se právě páslo stádo vepřů.
12 And the spirits besought him, saying: Send us into the swine, that we may enter into them.
„Pošli nás do těch prasat, “volali démoni.
13 And Jesus immediately gave them leave. And the unclean spirits going out, entered into the swine: and the herd with great violence was carried headlong into the sea, being about two thousand, and were stifled in the sea.
Ježíš svolil a nečistí duchové vjeli do zvířat. Vzápětí se to velké, asi dvoutisícové stádo splašilo a hnalo se po stráni dolů k jezeru, vběhlo do vody a utopilo se.
14 And they that fed them fled, and told it in the city and in the fields. And they went out to see what was done:
Pasáci těch vepřů utekli do města a cestou všude rozhlašovali, co se stalo. Každý, kdo je uslyšel, spěchal se o tom přesvědčit na vlastní oči.
15 And they came to Jesus, and they see him that was troubled with the devil, sitting, clothed, and well in his wits, and they were afraid.
A tak se kolem Ježíše shromáždilo mnoho lidí. Když viděli uzdraveného muže, jak sedí oblečený a chová se rozumně, polekali se.
16 And they that had seen it, told them, in what manner he had been dealt with who had the devil; and concerning the swine.
Ti, kteří byli svědky celé události, jim totiž vyprávěli, co se událo s mužem a kam se poděli vepři.
17 And they began to pray him that he would depart from their coasts.
A tak začali všichni Ježíše prosit, aby z jejich kraje raději odešel.
18 And when he went up into the ship, he that had been troubled with the devil, began to beseech him that he might be with him.
Nastoupil tedy zase do člunu. Uzdravený muž ho prosil, aby mohl jít s ním.
19 And he admitted him not, but saith to him: Go into thy house to thy friends, and tell them how great things the Lord hath done for thee, and hath had mercy on thee.
Ježíš však odmítl: „Jdi domů ke své rodině a řekni všem známým, jaké dobrodiní ti Bůh prokázal a jak se nad tebou slitoval.“
20 And he went his way, and began to publish in Decapolis how great things Jesus had done for him: and all men wondered.
Ten člověk tedy v celém tom kraji zvaném Desítiměstí vyprávěl, jak velké dobrodiní mu prokázal Ježíš. A každý nad tím žasl.
21 And when Jesus had passed again in the ship over the strait, a great multitude assembled together unto him, and he was nigh unto the sea.
Když se Ježíš znovu vrátil na galilejský břeh, sešel se kolem něho zase obrovský zástup lidí.
22 And there cometh one of the rulers of the synagogue named Jairus: and seeing him, falleth down at his feet.
Přišel i představený místní synagogy Jairos, klekl před ním
23 And he besought him much, saying: My daughter is at the point of death, come, lay thy hand upon her, that she may be safe, and may live.
a úpěnlivě ho prosil: „Moje dceruška umírá. Pojď a zachraň ji, aby žila.“
24 And he went with him, and a great multitude followed him, and they thronged him.
Ježíš tedy šel s ním. Také zástup se vydal s nimi a tlačil se na Ježíše ze všech stran.
25 And a woman who was under an issue of blood twelve years,
V davu byla jedna žena, která už dvanáct let trpěla krvácením.
26 And had suffered many things from many physicians; and had spent all that she had, and was nothing the better, but rather worse,
Mnoho lékařů na ní zkoušelo své umění. Stálo ji to celé jmění, ale nebylo to nic platné, nemoc se stále zhoršovala.
27 When she had heard of Jesus, came in the crowd behind him, and touched his garment.
Až jednou se doslechla o Ježíšovi a jeho zázračné moci, a tak ho hledala s myšlenkou: „Když si jen sáhnu na jeho plášť, určitě se uzdravím.“
28 For she said: If I shall touch but his garment, I shall be whole.
29 And forthwith the fountain of her blood was dried up, and she felt in her body that she was healed of the evil.
A opravdu! Jakmile se ho dotkla, krvácení přestalo a žena cítila, že je nadobro zdravá.
30 And immediately Jesus knowing in himself the virtue that had proceeded from him, turning to the multitude, said: Who hath touched my garments?
Ježíš ovšem ihned poznal, že z něho vyšla uzdravující síla, otočil se a otázal se: „Kdo se to dotkl mého pláště?“
31 And his disciples said to him: Thou seest the multitude thronging thee, and sayest thou who hath touched me?
Jeho učedníci se divili: „Všichni se na tebe tlačí a ty se ptáš, kdo se tě dotkl?“
32 And he looked about to see her who had done this.
Ale Ježíš se rozhlížel, aby zjistil, kdo to byl.
33 But the woman fearing and trembling, knowing what was done in her, came and fell down before him, and told him all the truth.
Žena, celá rozechvělá tím, co se s ní událo, padla mu k nohám a všechno mu pravdivě pověděla.
34 And he said to her: Daughter, thy faith hath made thee whole: go in peace, and be thou whole of thy disease.
On ji ujistil: „Dcero, tvá víra tě uzdravila. Můžeš klidně jít, protože nemoc tě už nebude trápit.“
35 While he was yet speaking, some come from the ruler of the synagogue’s house, saying: Thy daughter is dead: why dost thou trouble the master any further?
Když s ní ještě mluvil, dorazili poslové z Jairova domu se zprávou, že již je pozdě shánět pomoc. „Tvá dcera právě umřela, už Mistra neobtěžuj, “oznamovali Jairovi.
36 But Jesus having heard the word that was spoken, saith to the ruler of the synagogue: Fear not, only believe.
Jako by nic neslyšel, obrátil se Ježíš k Jairovi a řekl mu: „Jen se neboj a důvěřuj mi!“Do Jairova domu s sebou vzal pouze Petra, Jakuba a jeho bratra Jana. Ostatní požádal, aby zůstali venku.
37 And he admitted not any man to follow him, but Peter, and James, and John the brother of James.
38 And they come to the house of the ruler of the synagogue; and he seeth a tumult, and people weeping and wailing much.
Dům byl plný hlasitého pláče a nářku. „K čemu ten pláč a rozruch? Vždyť to děvče není mrtvé, jenom spí!“
39 And going in, he saith to them: Why make you this ado, and weep? the damsel is not dead, but sleepeth.
40 And they laughed him to scorn. But he having put them all out, taketh the father and the mother of the damsel, and them that were with him, and entereth in where the damsel was lying.
Vysmáli se mu. Vykázal všechny kromě rodičů a svých tří učedníků. Vešli do místnosti, kde dívka ležela.
41 And taking the damsel by the hand, he saith to her: Talitha cumi, which is, being interpreted: Damsel (I say to thee) arise.
Vzal ji za ruku a řekl: „Děvčátko, přikazuji ti, vstaň!“
42 And immediately the damsel rose up, and walked: and she was twelve years old: and they were astonished with a great astonishment.
Dvanáctiletá dívka vstala a chodila. Přítomní oněměli úžasem.
43 And he charged them strictly that no man should know it: and commanded that something should be given her to eat.
Ježíš jim důrazně nařídil, aby nikomu nevypravovali, co se stalo. „Dejte jí najíst, “připomněl rodičům.
