Mark 4
1 And again he began to teach by the sea side; and a great multitude was gathered together unto him, so that he went up into a ship, and sat in the sea; and all the multitude was upon the land by the sea side.
A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře.
2 And he taught them many things in parables, and said unto them in his doctrine:
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
3 Hear ye: Behold, the sower went out to sow.
Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4 And whilst he sowed, some fell by the way side, and the birds of the air came and ate it up.
I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.
5 And other some fell upon stony ground, where it had not much earth; and it shot up immediately, because it had no depth of earth.
A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.
6 And when the sun was risen, it was scorched; and because it had no root, it withered away.
A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.
7 And some fell among thorns; and the thorns grew up, and choked it, and it yielded no fruit.
A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8 And some fell upon good ground; and brought forth fruit that grew up, and increased and yielded, one thirty, another sixty, and another a hundred.
Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
9 And he said: He that hath ears to hear, let him hear.
I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
10 And when he was alone, the twelve that were with him asked him the parable.
Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
11 And he said to them: To you it is given to know the mystery of the kingdom of God: but to them that are without, all things are done in parables:
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje,
12 That seeing they may see, and not perceive; and hearing they may hear, and not understand: lest at any time they should be converted, and their sins should be forgiven them.
Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
13 And he saith to them: Are you ignorant of this parable? and how shall you know all parables?
I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte?
14 He that soweth, soweth the word.
Rozsevač ten slovo rozsívá.
15 And these are they by the way side, where the word is sown, and as soon as they have heard, immediately Satan cometh and taketh away the word that was sown in their hearts.
Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
16 And these likewise are they that are sown on the stony ground: who when they have heard the word, immediately receive it with joy.
A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
17 And they have no root in themselves, but are only for a time: and then when tribulation and persecution ariseth for the word they are presently scandalized.
Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší.
18 And others there are who are sown among thorns: these are they that hear the word,
Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší,
19 And the cares of the world, and the deceitfulness of riches, and the lusts after other things entering in choke the word, and it is made fruitless. (aiōn g165)
Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá. (aiōn g165)
20 And these are they who are sown upon the good ground, who hear the word, and receive it, and yield fruit, the one thirty, another sixty, and another a hundred.
Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
21 And he said to them: Doth a candle come in to be put under a bushel, or under a bed? and not to be set on a candlestick?
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
22 For there is nothing hid, which shall not be made manifest: neither was it made secret, but that it may come abroad.
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo.
23 If any man have ears to hear, let him hear.
Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
24 And he said to them: Take heed what you hear. In what measure you shall mete, it shall be measured to you again, and more shall be given to you.
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
25 For he that hath, to him shall be given: and he that hath not, that also which he hath shall be taken away from him.
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
26 And he said: So is the kingdom of God, as if a man should cast seed into the earth,
I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země.
27 And should sleep, and rise, night and day, and the seed should spring, and grow up whilst he knoweth not.
A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví.
28 For the earth of itself bringeth forth fruit, first the blade, then the ear, afterwards the full corn in the ear.
Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
29 And when the fruit is brought forth, immediately he putteth in the sickle, because the harvest is come.
A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň.
30 And he said: To what shall we liken the kingdom of God? or to what parable shall we compare it?
I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme?
31 It is as a grain of mustard seed: which when it is sown in the earth, is less than all the seeds that are in the earth:
Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
32 And when it is sown, it groweth up, and becometh greater than all herbs, and shooteth out great branches, so that the birds of the air may dwell under the shadow thereof.
Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
33 And with many such parables, he spoke to them the word, according as they were able to hear.
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
34 And without parable he did not speak unto them; but apart, he explained all things to his disciples.
Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko.
35 And he saith to them that day, when evening was come: Let us pass over to the other side.
I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu.
36 And sending away the multitude, they take him even as he was in the ship: and there were other ships with him.
A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
37 And there arose a great storm of wind, and the waves beat into the ship, so that the ship was filled.
Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí.
38 And he was in the hinder part of the ship, sleeping upon a pillow; and they awake him, and say to him: Master, doth it not concern thee that we perish?
A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme?
39 And rising up, he rebuked the wind, and said to the sea: Peace, be still. And the wind ceased: and there was made a great calm.
I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
40 And he said to them: Why are you fearful? have you not faith yet?
I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry?
41 And they feared exceedingly: and they said one to another: Who is this (thinkest thou) that both wind and sea obey him?
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
