< Mark 11 >
1 And when they were drawing near to Jerusalem and to Bethania at the mount of Olives, he sendeth two of his disciples,
A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých,
2 And saith to them: Go into the village that is over against you, and immediately at your coming in thither, you shall find a colt tied, upon which no man yet hath sat: loose him, and bring him.
A řekl jim: Jděte do hrádku, kterýž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž ještě nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte ke mně.
3 And if any man shall say to you, What are you doing? say ye that the Lord hath need of him: and immediately he will let him come hither.
A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je propustí sem.
4 And going their way, they found the colt tied before the gate without, in the meeting of two ways: and they loose him.
I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je.
5 And some of them that stood there, said to them: What do you loosing the colt?
Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko?
6 Who said to them as Jesus had commanded them; and they let him go with them.
Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich.
7 And they brought the colt to Jesus; and they lay their garments on him, and he sat upon him.
Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně.
8 And many spread their garments in the way: and others cut down boughs from the trees, and strewed them in the way.
Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu.
9 And they that went before and they that followed, cried, saying: Hosanna, blessed is he that cometh in the name of the Lord.
A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
10 Blessed be the kingdom of our father David that cometh: Hosanna in the highest.
Požehnané, kteréž jest přišlo ve jménu Páně, království otce našeho Davida! Spas nás na výsostech.
11 And he entered into Jerusalem, into the temple: and having viewed all things round about, when now the eventide was come, he went out to Bethania with the twelve.
I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti.
12 And the next day when they came out from Bethania, he was hungry.
A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl.
13 And when he had seen afar off a fig tree having leaves, he came if perhaps he might find any thing on it. And when he was come to it, he found nothing but leaves. For it was not the time for figs.
A uzřev zdaleka fík, an má listí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě listí; nebo nebyl čas fíků.
14 And answering he said to it: May no man hereafter eat fruit of thee any more for ever. And his disciples heard it. (aiōn )
Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho. (aiōn )
15 And they came to Jerusalem. And when he was entered into the temple, he began to cast out them that sold and bought in the temple, and overthrew the tables of the moneychangers, and the chairs of them that sold doves.
I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, jenž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel.
16 And he suffered not that any man should carry a vessel through the temple;
A nedopustil, aby kdo jakou nádobu nesl skrze chrám.
17 And he taught, saying to them: Is it not written, My house shall be called the house of prayer to all nations? But you have made it a den of thieves.
I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů.
18 Which when the chief priests and the scribes had heard, they sought how they might destroy him. For they feared him, because the whole multitude was in admiration at his doctrine.
Slyšeli pak to zákoníci i přední kněží, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, protože všecken zástup divil se učení jeho.
19 And when evening was come, he went forth out of the city.
A když byl večer, vyšel Ježíš z města.
20 And when they passed by in the morning they saw the fig tree dried up from the roots.
A učedlníci ráno jdouce, uzřeli fík, an usechl hned z kořene.
21 And Peter remembering, said to him: Rabbi, behold the fig tree, which thou didst curse, is withered away.
Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl.
22 And Jesus answering, saith to them: Have the faith of God.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží.
23 Amen I say to you, that whosoever shall say to this mountain, Be thou removed and be cast into the sea, and shall not stagger in his heart, but believe, that whatsoever he saith shall be done; it shall be done unto him.
Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, budeť jemu tak, což by koli řekl.
24 Therefore I say unto you, all things, whatsoever you ask when ye pray, believe that you shall receive; and they shall come unto you.
Protož pravím vám: Začež byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.
25 And when you shall stand to pray, forgive, if you have aught against any man; that your Father also, who is in heaven, may forgive you your sins.
A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.
26 But if you will not forgive, neither will your Father that is in heaven, forgive you your sins.
Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich.
27 And they come again to Jerusalem. And when he was walking in the temple, there come to him the chief priests and the scribes and the ancients,
I přišli zase do Jeruzaléma. A když on chodil v chrámě, přistoupili k němu přední kněží a zákoníci a starší.
28 And they say to him: By what authority dost thou these things? and who hath given thee this authority that thou shouldst do these things?
I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo jest tobě dal tu moc, abys tyto věci činil?
29 And Jesus answering, said to them: I will also ask you one word, and answer you me, and I will tell you by what authority I do these things.
Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím.
30 The baptism of John, was it from heaven, or from men? Answer me.
Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi.
31 But they thought with themselves, saying: If we say, From heaven; he will say, Why then did you not believe him?
I rozvažovali to sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
32 If we say, From men, we fear the people. For all men counted John that he was a prophet indeed.
Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že jest právě byl prorok.
33 And they answering, say to Jesus: We know not. And Jesus answering, saith to them: Neither do I tell you by what authority I do these things.
I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.