Mark 10
1 And rising up from thence, he cometh into the coasts of Judea beyond the Jordan: and the multitudes flock to him again. And as he was accustomed, he taught them again.
A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
2 And the Pharisees coming to him asked him: Is it lawful for a man to put away his wife? tempting him.
Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: sluší-li muži propustiti ženu? pokoušejíce ho.
3 But he answering, saith to them: What did Moses command you?
On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
4 Who said: Moses permitted to write a bill of divorce, and to put her away.
Kteříž řekli: Mojžíš dopustil lístek rozloučení napsati a propustiti.
5 To whom Jesus answering, said: Because of the hardness of your heart he wrote you that precept.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám to přikázaní.
6 But from the beginning of the creation, God made them male and female.
Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
7 For this cause a man shall leave his father and mother; and shall cleave to his wife.
Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
8 And they two shall be in one flesh. Therefore now they are not two, but one flesh.
I budou ti dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
9 What therefore God hath joined together, let not man put asunder.
Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
10 And in the house again his disciples asked him concerning the same thing.
A v domě opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
11 And he saith to them: Whosoever shall put away his wife and marry another, committeth adultery against her.
I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží proti ní.
12 And if the wife shall put away her husband, and be married to another, she committeth adultery.
A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
13 And they brought to him young children, that he might touch them. And the disciples rebuked them that brought them.
Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
14 Whom when Jesus saw, he was much displeased, and saith to them: Suffer the little children to come unto me, and forbid them not; for of such is the kingdom of God.
To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechte dítek jíti ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
15 Amen I say to you, whosoever shall not receive the kingdom of God as a little child, shall not enter into it.
Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
16 And embracing them, and laying his hands upon them, he blessed them.
A bera je na lokty své, a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
17 And when he was gone forth into the way, a certain man running up and kneeling before him, asked him, Good Master, what shall I do that I may receive life everlasting? (aiōnios g166)
Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
18 And Jesus said to him, Why callest thou me good? None is good but one, that is God.
I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný Bůh.
19 Thou knowest the commandments: Do not commit adultery, do not kill, do not steal, bear not false witness, do no fraud, honour thy father and mother.
Přikázaní umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáž, cti otce svého i matku.
20 But he answering, said to him: Master, all these things I have observed from my youth.
A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
21 And Jesus looking on him, loved him, and said to him: One thing is wanting unto thee: go, sell whatsoever thou hast, and give to the poor, and thou shalt have treasure in heaven; and come, follow me.
Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl jemu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a poď, následuj mne, vezma kříž.
22 Who being struck sad at that saying, went away sorrowful: for he had great possessions.
On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
23 And Jesus looking round about, saith to his disciples: How hardly shall they that have riches, enter into the kingdom of God!
A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Jak nesnadně ti, kteříž statky mají, vejdou do království Božího.
24 And the disciples were astonished at his words. But Jesus again answering, saith to them: Children, how hard is it for them that trust in riches, to enter into the kingdom of God?
Tedy učedlníci užasli se nad těmi řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
25 It is easier for a camel to pass through the eye of a needle, than for a rich man to enter into the kingdom of God.
Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26 Who wondered the more, saying among themselves: Who then can be saved?
Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
27 And Jesus looking on them, saith: With men it is impossible; but not with God: for all things are possible with God.
A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
28 And Peter began to say unto him: Behold, we have left all things, and have followed thee.
I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
29 Jesus answering, said: Amen I say to you, there is no man who hath left house or brethren, or sisters, or father, or mother, or children, or lands, for my sake and for the gospel,
Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb rolí pro mne a pro evangelium,
31 But many that are first, shall be last: and the last, first.
Mnozíť pak první budou poslední, a poslední první.
32 And they were in the way going up to Jerusalem: and Jesus went before them, and they were astonished; and following were afraid. And taking again the twelve, he began to tell them the things that should befall him.
Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
33 Saying: Behold we go up to Jerusalem, and the Son of man shall be betrayed to the chief priests, and to the scribes and ancients, and they shall condemn him to death, and shall deliver him to the Gentiles.
Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákonníkům i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
34 And they shall mock him, and spit on him, and scourge him, and kill him: and the third day he shall rise again.
Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí i zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
35 And James and John the sons of Zebedee, come to him, saying: Master, we desire that whatsoever we shall ask, thou wouldst do it for us:
Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
36 But he said to them: What would you that I should do for you?
On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
37 And they said: Grant to us, that we may sit, one on thy right hand, and the other on thy left hand, in thy glory.
I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
38 And Jesus said to them: You know not what you ask. Can you drink of the chalice that I drink of: or be baptized with the baptism wherewith I am baptized?
Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
39 But they said to him: We can. And Jesus saith to them: You shall indeed drink of the chalice that I drink of: and with the baptism wherewith I am baptized, you shall be baptized.
A oni řekli jemu: Můžeme. Ježíš pak řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
40 But to sit on my right hand, or on my left, is not mine to give to you, but to them for whom it is prepared.
Ale seděti na pravici mé neb na levici mé, neníť má věc dáti, ale kterýmž připraveno jest.
41 And the ten hearing it, began to be much displeased at James and John.
A uslyšavše to deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
42 But Jesus calling them, saith to them: You know that they who seem to rule over the Gentiles, lord it over them: and their princes have power over them.
Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
43 But it is not so among you: but whosoever will be greater, shall be your minister.
Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
44 And whosoever will be first among you, shall be the servant of all.
A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
45 For the Son of man also is not come to be ministered unto, but to minister, and to give his life a redemption for many.
Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
46 And they came to Jericho: and as he went out of Jericho, with his disciples, and a very great multitude, Bartimeus the blind man, the son of Timeus, sat by the way side begging.
Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podlé cesty, žebře.
47 Who when he had heard, that it was Jesus of Nazareth, began to cry out, and to say: Jesus son of David, have mercy on me.
A když uslyšel, že by byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
48 And many rebuked him, that he might hold his peace; but he cried a great deal the more: Son of David, have mercy on me.
I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
49 And Jesus, standing still, commanded him to be called. And they call the blind man, saying to him: Be of better comfort: arise, he calleth thee.
Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
50 Who casting off his garment leaped up, and came to him.
On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
51 And Jesus answering, said to him: What wilt thou that I should do to thee? And the blind man said to him: Rabboni, that I may see.
I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
52 And Jesus saith to him: Go thy way, thy faith hath made thee whole. And immediately he saw, and followed him in the way.
Tedy Ježíš řekl jemu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
