Luke 1
1 Forasmuch as many have taken in hand to set forth in order a narration of the things that have been accomplished among us;
Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
2 According as they have delivered them unto us, who from the beginning were eyewitnesses and ministers of the word:
Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
3 It seemed good to me also, having diligently attained to all things from the beginning, to write to thee in order, most excellent Theophilus,
Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
4 That thou mayest know the verity of those words in which thou hast been instructed.
Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
5 There was in the days of Herod, the king of Judea, a certain priest named Zachary, of the course of Abia; and his wife was of the daughters of Aaron, and her name Elizabeth.
Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
6 And they were both just before God, walking in all the commandments and justifications of the Lord without blame.
Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
7 And they had no son, for that Elizabeth was barren, and they both were well advanced in years.
A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
8 And it came to pass, when he executed the priestly function in the order of his course before God,
I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
9 According to the custom of the priestly office, it was his lot to offer incense, going into the temple of the Lord.
Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
10 And all the multitude of the people was praying without, at the hour of incense.
A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
11 And there appeared to him an angel of the Lord, standing on the right side of the alter of incense.
Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
12 And Zachary seeing him, was troubled, and fear fell upon him.
A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
13 But the angel said to him: Fear not, Zachary, for thy prayer is heard; and thy wife Elizabeth shall bear thee a son, and thou shalt call his name John:
I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
14 And thou shalt have joy and gladness, and many shall rejoice in his nativity.
Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
15 For he shall be great before the Lord; and shall drink no wine nor strong drink: and he shall be filled with the Holy Ghost, even from his mother’s womb.
Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
16 And he shall convert many of the children of Israel to the Lord their God.
A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
17 And he shall go before him in the spirit and power of Elias; that he may turn the hearts of the fathers unto the children, and the incredulous to the wisdom of the just, to prepare unto the Lord a perfect people.
Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
18 And Zachary said to the angel: Whereby shall I know this? for I am an old man, and my wife is advanced in years.
I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
19 And the angel answering, said to him: I am Gabriel, who stand before God: and am sent to speak to thee, and to bring thee these good tidings.
I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
20 And behold, thou shalt be dumb, and shalt not be able to speak until the day wherein these things shall come to pass, because thou hast not believed my words, which shall be fulfilled in their time.
A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
21 And the people were waiting for Zachary; and they wondered that he tarried so long in the temple.
Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
22 And when he came out, he could not speak to them: and they understood that he had seen a vision in the temple. And he made signs to them, and remained dumb.
Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
23 And it came to pass, after the days of his office were accomplished, he departed to his own house.
I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
24 And after those days, Elizabeth his wife conceived, and hid herself five months, saying:
A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
25 Thus hath the Lord dealt with me in the days wherein he hath had regard to take away my reproach among men.
Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
26 And in the sixth month, the angel Gabriel was sent from God into a city of Galilee, called Nazareth,
V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
27 To a virgin espoused to a man whose name was Joseph, of the house of David; and the virgin’s name was Mary.
Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
28 And the angel being come in, said unto her: Hail, full of grace, the Lord is with thee: blessed art thou among women.
I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
29 Who having heard, was troubled at his saying, and thought with herself what manner of salutation this should be.
Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
30 And the angel said to her: Fear not, Mary, for thou hast found grace with God.
I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
31 Behold thou shalt conceive in thy womb, and shalt bring forth a son; and thou shalt call his name Jesus.
A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
32 He shall be great, and shall be called the Son of the most High; and the Lord God shall give unto him the throne of David his father;
Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
33 and he shall reign in the house of Jacob for ever. And of his kingdom there shall be no end. (aiōn g165)
A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn g165)
34 And Mary said to the angel: How shall this be done, because I know not man?
I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
35 And the angel answering, said to her: The Holy Ghost shall come upon thee, and the power of the most High shall overshadow thee. And therefore also the Holy which shall be born of thee shall be called the Son of God.
A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
36 And behold thy cousin Elizabeth, she also hath conceived a son in her old age; and this is the sixth month with her that is called barren:
A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
37 Because no word shall be impossible with God.
Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
38 And Mary said: Behold the handmaid of the Lord; be it done to me according to thy word. And the angel departed from her.
I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
39 And Mary rising up in those days, went into the hill country with haste into a city of Juda.
Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
40 And she entered into the house of Zachary, and saluted Elizabeth.
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41 And it came to pass, that when Elizabeth heard the salutation of Mary, the infant leaped in her womb. And Elizabeth was filled with the Holy Ghost:
I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
42 And she cried out with a loud voice, and said: Blessed art thou among women, and blessed is the fruit of thy womb.
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
43 And whence is this to me, that the mother of my Lord should come to me?
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
44 For behold as soon as the voice of thy salutation sounded in my ears, the infant in my womb leaped for joy.
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
45 And blessed art thou that hast believed, because those things shall be accomplished that were spoken to thee by the Lord.
A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
46 And Mary said: My soul doth magnify the Lord.
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
47 And my spirit hath rejoiced in God my Saviour.
A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
48 Because he hath regarded the humility of his handmaid; for behold from henceforth all generations shall call me blessed.
Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
49 Because he that is mighty, hath done great things to me; and holy is his name.
Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
50 And his mercy is from generation unto generations, to them that fear him.
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
51 He hath shewed might in his arm: he hath scattered the proud in the conceit of their heart.
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
52 He hath put down the mighty from their seat, and hath exalted the humble.
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
53 He hath filled the hungry with good things; and the rich he hath sent empty away.
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
54 He hath received Israel his servant, being mindful of his mercy:
Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky. (aiōn g165)
56 And Mary abode with her about three months; and she returned to her own house.
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
57 Now Elizabeth’s full time of being delivered was come, and she brought forth a son.
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
58 And her neighbours and kinsfolks heard that the Lord had shewed his great mercy towards her, and they congratulated with her.
A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
59 And it came to pass, that on the eighth day they came to circumcise the child, and they called him by his father’s name Zachary.
Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
60 And his mother answering, said: Not so; but he shall be called John.
Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
61 And they said to her: There is none of thy kindred that is called by this name.
I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
62 And they made signs to his father, how he would have him called.
I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
63 And demanding a writing table, he wrote, saying: John is his name. And they all wondered.
A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
64 And immediately his mouth was opened, and his tongue loosed, and he spoke, blessing God.
A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
65 And fear came upon all their neighbours; and all these things were noised abroad over all the hill country of Judea.
Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
66 And all they that had heard them laid them up in their heart, saying: What an one, think ye, shall this child be? For the hand of the Lord was with him.
A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
67 And Zachary his father was filled with the Holy Ghost; and he prophesied, saying:
Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
68 Blessed be the Lord God of Israel; because he hath visited and wrought the redemption of his people:
Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
69 And hath raised up an horn of salvation to us, in the house of David his servant:
A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn g165)
71 Salvation from our enemies, and from the hand of all that hate us:
O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
72 To perform mercy to our fathers, and to remember his holy testament,
Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
73 The oath, which he swore to Abraham our father, that he would grant to us,
Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
74 That being delivered from the hand of our enemies, we may serve him without fear,
Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
75 In holiness and justice before him, all our days.
V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
76 And thou, child, shalt be called the prophet of the Highest: for thou shalt go before the face of the Lord to prepare his ways:
Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
77 To give knowledge of salvation to his people, unto the remission of their sins:
Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
78 Through the bowels of the mercy of our God, in which the Orient from on high hath visited us:
Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
79 To enlighten them that sit in darkness, and in the shadow of death: to direct our feet into the way of peace.
Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
80 And the child grew, and was strengthened in spirit; and was in the deserts until the day of his manifestation to Israel.
Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
