John 8
1 And Jesus went unto mount Olivet.
Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
2 And early in the morning he came again into the temple, and all the people came to him, and sitting down he taught them.
Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
3 And the scribes and the Pharisees bring unto him a woman taken in adultery: and they set her in the midst,
I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
4 And said to him: Master, this woman was even now taken in adultery.
Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
5 Now Moses in the law commanded us to stone such a one. But what sayest thou?
A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
6 And this they said tempting him, that they might accuse him. But Jesus bowing himself down, wrote with his finger on the ground.
A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
7 When therefore they continued asking him, he lifted up himself, and said to them: He that is without sin among you, let him first cast a stone at her.
A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
8 And again stooping down, he wrote on the ground.
A opět schýliv se, psal na zemi.
9 But they hearing this, went out one by one, beginning at the eldest. And Jesus alone remained, and the woman standing in the midst.
A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
10 Then Jesus lifting up himself, said to her: Woman, where are they that accused thee? Hath no man condemned thee?
A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
11 Who said: No man, Lord. And Jesus said: Neither will I condemn thee. Go, and now sin no more.
Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
12 Again therefore, Jesus spoke to them, saying: I am the light of the world: he that followeth me, walketh not in darkness, but shall have the light of life.
Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
13 The Pharisees therefore said to him: Thou givest testimony of thyself: thy testimony is not true.
I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
14 Jesus answered, and said to them: Although I give testimony of myself, my testimony is true: for I know whence I came, and whither I go: but you know not whence I come, or whither I go.
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
15 You judge according to the flesh: I judge not any man.
Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
16 And if I do judge, my judgment is true: because I am not alone, but I and the Father that sent me.
A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
17 And in your law it is written, that the testimony of two men is true.
A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
18 I am one that give testimony of myself: and the Father that sent me giveth testimony of me.
Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
19 They said therefore to him: Where is thy Father? Jesus answered: Neither me do you know, nor my Father: if you did know me, perhaps you would know my Father also.
Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
20 These words Jesus spoke in the treasury, teaching in the temple: and no man laid hands on him, because his hour was not yet come.
Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
21 Again therefore Jesus said to them: I go, and you shall seek me, and you shall die in your sin. Whither I go, you cannot come.
I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
22 The Jews therefore said: Will he kill himself, because he said: Whither I go, you cannot come?
I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
23 And he said to them: You are from beneath, I am from above. You are of this world, I am not of this world.
I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
24 Therefore I said to you, that you shall die in your sins. For if you believe not that I am he, you shall die in your sin.
Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
25 They said therefore to him: Who art thou? Jesus said to them: The beginning, who also speak unto you.
I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
26 Many things I have to speak and to judge of you. But he that sent me, is true: and the things I have heard of him, these same I speak in the world.
Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
27 And they understood not, that he called God his Father.
A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
28 Jesus therefore said to them: When you shall have lifted up the Son of man, then shall you know, that I am he, and that I do nothing of myself, but as the Father hath taught me, these things I speak:
Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
29 And he that sent me, is with me, and he hath not left me alone: for I do always the things that please him.
A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
30 When he spoke these things, many believed in him.
Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
31 Then Jesus said to those Jews, who believed him: If you continue in my word, you shall be my disciples indeed.
Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
32 And you shall know the truth, and the truth shall make you free.
A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
33 They answered him: We are the seed of Abraham, and we have never been slaves to any man: how sayest thou: you shall be free?
I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
34 Jesus answered them: Amen, amen I say unto you: that whosoever committeth sin, is the servant of sin.
Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
A služebník nezůstává v domu na věky; ale Syn zůstává na věky. (aiōn g165)
36 If therefore the son shall make you free, you shall be free indeed.
Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
37 I know that you are the children of Abraham: but you seek to kill me, because my word hath no place in you.
Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
38 I speak that which I have seen with my Father: and you do the things that you have seen with your father.
Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
39 They answered, and said to him: Abraham is our father. Jesus saith to them: If you be the children of Abraham, do the works of Abraham.
Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
40 But now you seek to kill me, a man who have spoken the truth to you, which I have heard of God. This Abraham did not.
Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
41 You do the works of your father. They said therefore to him: We are not born of fornication: we have one Father, even God.
Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
42 Jesus therefore said to them: If God were your Father, you would indeed love me. For from God I proceeded, and came; for I came not of myself, but he sent me:
Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
43 Why do you not know my speech? Because you cannot hear my word.
Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
44 You are of your father the devil, and the desires of your father you will do. He was a murderer from the beginning, and he stood not in the truth; because truth is not in him. When he speaketh a lie, he speaketh of his own: for he is a liar, and the father thereof.
Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
45 But if I say the truth, you believe me not.
Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
46 Which of you shall convince me of sin? If I say the truth to you, why do you not believe me?
Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
47 He that is of God, heareth the words of God. Therefore you hear them not, because you are not of God.
Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
48 The Jews therefore answered, and said to him: Do not we say well that thou art a Samaritan, and hast a devil?
Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
49 Jesus answered: I have not a devil: but I honour my Father, and you have dishonoured me.
Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
50 But I seek not my own glory: there is one that seeketh and judgeth.
Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky. (aiōn g165)
52 The Jews therefore said: Now we know that thou hast a devil. Abraham is dead, and the prophets; and thou sayest: If any man keep my word, he shall not taste death for ever. (aiōn g165)
Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
53 Art thou greater than our father Abraham, who is dead? and the prophets are dead. Whom dost thou make thyself?
Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
54 Jesus answered: If I glorify myself, my glory is nothing. It is my Father that glorifieth me, of whom you say that he is your God.
Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
55 And you have not known him, but I know him. And if I shall say that I know him not, I shall be like to you, a liar. But I do know him, and do keep his word.
A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
56 Abraham your father rejoiced that he might see my day: he saw it, and was glad.
Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
57 The Jews therefore said to him: Thou art not yet fifty years old, and hast thou seen Abraham?
Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
58 Jesus said to them: Amen, amen I say to you, before Abraham was made, I am.
Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
59 They took up stones therefore to cast at him. But Jesus hid himself, and went out of the temple.
I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
