John 6
1 After these things Jesus went over the sea of Galilee, which is that of Tiberias.
Ježíš se vydal na druhou stranu Galilejského jezera, jinak zvaného Tiberiadské.
2 And a great multitude followed him, because they saw the miracles which he did on them that were diseased.
Lidé viděli, že mnohé uzdravil, a hrnuli se za ním v zástupech.
3 Jesus therefore went up into a mountain, and there he sat with his disciples.
Ježíš vystoupil na jednu horu a tam se posadil se svými učedníky.
4 Now the pasch, the festival day of the Jews, was near at hand.
Bylo krátce před velikonočními svátky
5 When Jesus therefore had lifted up his eyes, and seen that a very great multitude cometh to him, he said to Philip: Whence shall we buy bread, that these may eat?
a Ježíš ze svého vyvýšeného místa viděl, že se mnoho poutníků připojuje k zástupu jeho posluchačů. Obrátil se na Filipa s otázkou: „Kde nakoupíme tolik chleba, aby se všichni ti lidé najedli?“
6 And this he said to try him; for he himself knew what he would do.
(Ježíš chtěl tou otázkou vyzkoušet Filipovu víru; sám již věděl, jak tu situaci vyřeší.)
7 Philip answered him: Two hundred pennyworth of bread is not sufficient for them, that every one may take a little.
Filip mu odpověděl: „Pane, i kdybychom měli chleba za deset tisíc, stále by to pro ně bylo málo, i kdyby každý jen ochutnal.“
8 One of his disciples, Andrew, the brother of Simon Peter, saith to him:
Jeden z učedníků, Šimonův bratr Ondřej, Ježíše upozornil:
9 There is a boy here that hath five barley loaves, and two fishes; but what are these among so many?
„Je tu jeden chlapec, který má s sebou pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale to je jako kapka do moře!“
10 Then Jesus said: Make the men sit down. Now there was much grass in the place. The men therefore sat down, in number about five thousand.
„Zařiďte, ať se všichni lidé posadí, “přikázal Ježíš učedníkům. Rozsadili se tedy pohodlně po travnatém úbočí; jen mužů tam bylo asi pět tisíc.
11 And Jesus took the loaves: and when he had given thanks, he distributed to them that were set down. In like manner also of the fishes, as much as they would.
Ježíš vzal těch pět chlebů, poděkoval za ně Bohu, rozlamoval je a učedníci je roznášeli sedícím. Stejně tak učinil i s rybami a každý dostal, kolik chtěl.
12 And when they were filled, he said to his disciples: Gather up the fragments that remain, lest they be lost.
Když se všichni najedli, přikázal Ježíš učedníkům: „Seberte všechny zbytky, ať nic nepřijde nazmar.“
13 They gathered up therefore, and filled twelve baskets with the fragments of the five barley loaves, which remained over and above to them that had eaten.
Nasbírali dvanáct košů zbytků.
14 Now those men, when they had seen what a miracle Jesus had done, said: This is of a truth the prophet, that is to come into the world.
Lidé si uvědomili, jak velký zázrak Ježíš udělal, a s úžasem říkali: „To je jistě ten prorok, na kterého už tak dlouho čekáme.“A chtěli ho provolat králem, třeba proti jeho vůli. Ježíš to však poznal, a proto se vrátil sám do hor.
15 Jesus therefore, when he knew that they would come to take him by force, and make him king, fled again into the mountain himself alone.
16 And when evening was come, his disciples went down to the sea.
Když nastal večer, odešli učedníci dolů k jezeru.
17 And when they had gone up into a ship, they went over the sea to Capharnaum; and it was now dark, and Jesus was not come unto them.
Tma houstla, Ježíš stále nepřicházel, a tak učedníci nasedli do člunu a plavili se do Kafarnaum.
18 And the sea arose, by reason of a great wind that blew.
Začal vát prudký vítr a jezero se vzdulo silným vlnobitím.
19 When they had rowed therefore about five and twenty or thirty furlongs, they see Jesus walking upon the sea, and drawing nigh to the ship, and they were afraid.
Když učedníci urazili pět šest kilometrů od břehu, uviděli Ježíše, jak k nim přichází po vodě. Protože ho hned nepoznali, zmocnil se jich strach.
20 But he saith to them: It is I; be not afraid.
Ježíš je však uklidnil: „Nebojte se, to jsem já!“
21 They were willing therefore to take him into the ship; and presently the ship was at the land to which they were going.
Tak ho pozvali s radostí k sobě do člunu a brzy byli u břehu.
22 The next day, the multitude that stood on the other side of the sea, saw that there was no other ship there but one, and that Jesus had not entered into the ship with his disciples, but that his disciples were gone away alone.
Zástupy na protějším břehu čekaly na Ježíše až do rána. Věděly totiž, že učedníci odpluli do Kafarnaum bez něho na jediném člunu, který měli.
23 But other ships came in from Tiberias; nigh unto the place where they had eaten the bread, the Lord giving thanks.
K místu, kde Ježíš nasytil zástup, připlulo příštího dne několik člunů z Tiberiady.
24 When therefore the multitude saw that Jesus was not there, nor his disciples, they took shipping, and came to Capharnaum, seeking for Jesus.
Když lidé poznali, že se nedočkají ani Ježíše, ani učedníků, nasedli někteří do těch lodí, přeplavili se do Kafarnaum a tam Ježíše skutečně nalezli. Ptali se ho: „Mistře, jak jsi se sem dostal?“
25 And when they had found him on the other side of the sea, they said to him: Rabbi, when camest thou hither?
26 Jesus answered them, and said: Amen, amen I say to you, you seek me, not because you have seen miracles, but because you did eat of the loaves, and were filled.
Ježíš jim místo odpovědi řekl: „Stále ještě nechápete pravý smysl mých činů. Hledáte mne teď jen proto, že jsem vás včera nasytil.
27 Labour not for the meat which perisheth, but for that which endureth unto life everlasting, which the Son of man will give you. For him hath God, the Father, sealed. (aiōnios g166)
Proč se staráte pořád o tak pomíjivé věci, o jídlo a pití? Usilujte o duchovní pokrm, kterým byste rostli pro věčný život. Nabízím vám ho, protože mne k tomu pověřil Bůh, můj Otec.“ (aiōnios g166)
28 They said therefore unto him: What shall we do, that we may work the works of God?
„A co bychom měli dělat, abychom se Bohu líbili?“ptali se.
29 Jesus answered, and said to them: This is the work of God, that you believe in him whom he hath sent.
„Bůh od vás žádá jenom jedno, “odpověděl. „Věřte v jeho Syna, kterého poslal!“
30 They said therefore to him: What sign therefore dost thou shew, that we may see, and may believe thee? What dost thou work?
„Jak nám dokážeš, že jsi Bohem poslaný Mesiáš?“namítli někteří. „Ty jsi sice nasytil několika chleby zástup,
31 Our fathers did eat manna in the desert, as it is written: He gave them bread from heaven to eat.
ale Mojžíš dělal pro naše předky na poušti větší zázraky. Je přece o něm psáno: ‚Sytil je manou – chlebem z nebe.‘“
32 Then Jesus said to them: Amen, amen I say to you; Moses gave you not bread from heaven, but my Father giveth you the true bread from heaven.
„Ten chléb jim nedával Mojžíš, ale můj Otec, “řekl na to Ježíš. „On vám nabízí pravý chléb a tím i život věčný.“
33 For the bread of God is that which cometh down from heaven, and giveth life to the world.
34 They said therefore unto him: Lord, give us always this bread.
„Pane, “prosili ho lidé, „dávej nám ten chléb pořád!“
35 And Jesus said to them: I am the bread of life: he that cometh to me shall not hunger: and he that believeth in me shall never thirst.
„Já jsem ten životodárný chléb. Kdo přijde ke mně, nebude už nikdy hladovět,
36 But I said unto you, that you also have seen me, and you believe not.
a kdo ve mne uvěří, nebude nikdy žíznit, “odpověděl jim Ježíš a pokračoval: „Slyšeli jste má slova, viděli jste mé činy, a přece mi nevěříte.
37 All that the Father giveth to me shall come to me; and him that cometh to me, I will not cast out.
Každý, koho mi Bůh dává, přichází ke mně a já ho neodmítám.
38 Because I came down from heaven, not to do my own will, but the will of him that sent me.
Přišel jsem z nebe ne proto, abych dělal, co chci, ale abych plnil vůli nebeského Otce.
39 Now this is the will of the Father who sent me: that of all that he hath given me, I should lose nothing; but should raise it up again in the last day.
A ten si přeje, abych nikoho z těch, které mi svěřil, neztratil, ale vzkřísil je v den svého druhého příchodu k věčnému životu.
40 And this is the will of my Father that sent me: that every one who seeth the Son, and believeth in him, may have life everlasting, and I will raise him up in the last day. (aiōnios g166)
Boží vůle je, aby každý, kdo se rozhodne pro Syna a uvěří v něho, získal věčný život. Já ho vzkřísím v onen den.“ (aiōnios g166)
41 The Jews therefore murmured at him, because he had said: I am the living bread which came down from heaven.
Židy pobouřilo, že se přirovnal ke chlebu přicházejícímu z nebe.
42 And they said: Is not this Jesus, the son of Joseph, whose father and mother we know? How then saith he, I came down from heaven?
„Je to přece Ježíš, Josefův syn! Dobře známe jeho rodiče. A to se nám odvažuje tvrdit, že pochází z nebe?“volali rozhořčeně.
43 Jesus therefore answered, and said to them: Murmur not among yourselves.
„Nevzpírejte se tomu, “řekl Ježíš.
44 No man can come to me, except the Father, who hath sent me, draw him; and I will raise him up in the last day.
„Sám Bůh mne poslal k vám a vás přivádí ke mně, abyste ve mne uvěřili a já vás vzkřísil k věčnému životu.
45 It is written in the prophets: And they shall all be taught of God. Every one that hath heard of the Father, and hath learned, cometh to me.
Proroci přece předpověděli, že Bůh ke každému člověku promluví. Kdo dbá na tento Otcův hlas, přijde určitě ke mně.
46 Not that any man hath seen the Father; but he who is of God, he hath seen the Father.
To ovšem neznamená, že pozná o Bohu všechno – jenom já jsem Otce viděl a znám ho.
Znovu vám opakuji, že každý, kdo mi uvěří, získává věčný život. (aiōnios g166)
48 I am the bread of life.
Já jsem ten životodárný chléb.
49 Your fathers did eat manna in the desert, and are dead.
Vaši předkové jedli na poušti manu, a přesto zemřeli.
50 This is the bread which cometh down from heaven; that if any man eat of it, he may not die.
Kdo však okusí skutečný nebeský chléb – a to jsem já, nezemře.
51 I am the living bread which came down from heaven. If any man eat of this bread, he shall live for ever; and the bread that I will give, is my flesh, for the life of the world. (aiōn g165)
Kdo se mnou sytí, bude věčně žít. Tím chlebem je mé tělo a já je obětuji, aby svět mohl žít.“ (aiōn g165)
52 The Jews therefore strove among themselves, saying: How can this man give us his flesh to eat?
To vyvolalo mezi posluchači nový rozruch: „Jak si to představuje, cožpak můžeme jíst jeho tělo?“
53 Then Jesus said to them: Amen, amen I say unto you: Except you eat the flesh of the Son of man, and drink his blood, you shall not have life in you.
Na to jim Ježíš řekl: „Je to tak. Žádný z vás sám o sobě nebude žít věčně. Chcete-li mít věčný život, musíte se sytit mým tělem a krví.
54 He that eateth my flesh, and drinketh my blood, hath everlasting life: and I will raise him up in the last day. (aiōnios g166)
Jedině ten, kdo přijme moji oběť, bude žít na věky a já ho vzkřísím v poslední den. (aiōnios g166)
55 For my flesh is meat indeed: and my blood is drink indeed.
Moje oběť je váš pravý duchovní pokrm a nápoj.
56 He that eateth my flesh, and drinketh my blood, abideth in me, and I in him.
Kdo ji přijme, ten je se mnou nerozlučně spojen.
57 As the living Father hath sent me, and I live by the Father; so he that eateth me, the same also shall live by me.
Já mu budu zdrojem života, který vyvěrá z Otce.
58 This is the bread that came down from heaven. Not as your fathers did eat manna, and are dead. He that eateth this bread, shall live for ever. (aiōn g165)
Proto je moje oběť ten pravý nebeský chléb. Vaši předkové jedli manu, a přece zemřeli. Jestliže vy přijmete mne jako svůj chléb, budete žít věčně.“ (aiōn g165)
59 These things he said, teaching in the synagogue, in Capharnaum.
To Ježíš prohlásil v kafarnaumské synagoze.
60 Many therefore of his disciples, hearing it, said: This saying is hard, and who can hear it?
Mnozí z jeho dosavadních přívrženců teď říkali: „Co je to za nesmysly, to se nedá poslouchat!“
61 But Jesus, knowing in himself, that his disciples murmured at this, said to them: Doth this scandalize you?
Ježíš uslyšel, že se je ho posluchači rozhořčují, a zeptal se jich: „To je vám kamenem úrazu?
62 If then you shall see the Son of man ascend up where he was before?
A co řeknete, až uvidíte, jak vystupuji tam, odkud jsem přišel?
63 It is the spirit that quickeneth: the flesh profiteth nothing. The words that I have spoken to you, are spirit and life.
Mluvil jsem o duchovních skutečnostech, ale vy chápete moje výroky hmotně. Váš rozum na to nestačí, jenom Duch vám pomůže, abyste pochopili a získali tak život.
64 But there are some of you that believe not. For Jesus knew from the beginning, who they were that did not believe, and who he was, that would betray him.
Ale někteří mi nevěříte.“Ježíš totiž hned poznal, kdo k němu přistupoval s nedůvěrou a kdo ho zradí.
65 And he said: Therefore did I say to you, that no man can come to me, unless it be given him by my Father.
Pak dodal: „Proto jsem vám řekl, že vám ke mně může otevřít cestu jedině Bůh.“
66 After this many of his disciples went back; and walked no more with him.
Tehdy Ježíše opustilo mnoho dosavadních přívrženců.
67 Then Jesus said to the twelve: Will you also go away?
Obrátil se tedy ke svým dvanácti nejbližším s otázkou: „Co vy, chcete mě také opustit?“
68 And Simon Peter answered him: Lord, to whom shall we go? thou hast the words of eternal life. (aiōnios g166)
Šimon Petr odpověděl za všechny: „Pane, ke komu bychom šli? Tvoje slova pro nás znamenají věčný život. (aiōnios g166)
69 And we have believed and have known, that thou art the Christ, the Son of God.
Uvěřili jsme a poznali, že jsi Kristus, Boží Syn.“
70 Jesus answered them: Have not I chosen you twelve; and one of you is a devil?
Ježíš na to řekl: „Vás dvanáct jsem si vyvolil, a přece i v jednom z vás je ďábel.“
71 Now he meant Judas Iscariot, the son of Simon: for this same was about to betray him, whereas he was one of the twelve.
Myslel tím Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Věděl, že ten ho zradí, třebaže byl jedním z jeho dvanácti učedníků.
