< John 5 >
1 After these things was a festival day of the Jews, and Jesus went up to Jerusalem.
Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
2 Now there is at Jerusalem a pond, called Probatica, which in Hebrew is named Bethsaida, having five porches.
Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
3 In these lay a great multitude of sick, of blind, of lame, of withered; waiting for the moving of the water.
Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
4 And an angel of the Lord descended at certain times into the pond; and the water was moved. And he that went down first into the pond after the motion of the water, was made whole, of whatsoever infirmity he lay under.
Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
5 And there was a certain man there, that had been eight and thirty years under his infirmity.
I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
6 Him when Jesus had seen lying, and knew that he had been now a long time, he saith to him: Wilt thou be made whole?
Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
7 The infirm man answered him: Sir, I have no man, when the water is troubled, to put me into the pond. For whilst I am coming, another goeth down before me.
Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.
8 Jesus saith to him: Arise, take up thy bed, and walk.
Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
9 And immediately the man was made whole: and he took up his bed, and walked. And it was the sabbath that day.
A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.
10 The Jews therefore said to him that was healed: It is the sabbath; it is not lawful for thee to take up thy bed.
Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.
11 He answered them: He that made me whole, he said to me, Take up thy bed, and walk.
Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
12 They asked him therefore: Who is that man who said to thee, Take up thy bed, and walk?
I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
13 But he who was healed, knew not who it was; for Jesus went aside from the multitude standing in the place.
Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
14 Afterwards, Jesus findeth him in the temple, and saith to him: Behold thou art made whole: sin no more, lest some worse thing happen to thee.
Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.
15 The man went his way, and told the Jews, that it was Jesus who had made him whole.
Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
16 Therefore did the Jews persecute Jesus, because he did these things on the sabbath.
A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.
17 But Jesus answered them: My Father worketh until now; and I work.
Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
18 Hereupon therefore the Jews sought the more to kill him, because he did not only break the sabbath, but also said God was his Father, making himself equal to God.
Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
19 Then Jesus answered, and said to them: Amen, amen, I say unto you, the Son cannot do any thing of himself, but what he seeth the Father doing: for what things soever he doth, these the Son also doth in like manner.
I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
20 For the Father loveth the Son, and sheweth him all things which himself doth: and greater works than these will he shew him, that you may wonder.
Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.
21 For as the Father raiseth up the dead, and giveth life: so the Son also giveth life to whom he will.
Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
22 For neither doth the Father judge any man, but hath given all judgment to the Son.
Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,
23 That all men may honour the Son, as they honour the Father. He who honoureth not the Son, honoureth not the Father, who hath sent him.
Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
24 Amen, amen I say unto you, that he who heareth my word, and believeth him that sent me, hath life everlasting; and cometh not into judgment, but is passed from death to life. (aiōnios )
Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. (aiōnios )
25 Amen, amen I say unto you, that the hour cometh, and now is, when the dead shall hear the voice of the Son of God, and they that hear shall live.
Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
26 For as the Father hath life in himself, so he hath given the Son also to have life in himself:
Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
27 And he hath given him power to do judgment, because he is the Son of man.
A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
28 Wonder not at this; for the hour cometh, wherein all that are in the graves shall hear the voice of the Son of God.
Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
29 And they that have done good things, shall come forth unto the resurrection of life; but they that have done evil, unto the resurrection of judgment.
A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
30 I cannot of myself do any thing. As I hear, so I judge: and my judgment is just; because I seek not my own will, but the will of him that sent me.
Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.
31 If I bear witness of myself, my witness is not true.
Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
32 There is another that beareth witness of me; and I know that the witness which he witnesseth of me is true.
Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
33 You sent to John, and he gave testimony to the truth.
Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
34 But I receive not testimony from man: but I say these things, that you may be saved.
Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
35 He was a burning and a shining light: and you were willing for a time to rejoice in his light.
Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.
36 But I have a greater testimony than that of John: for the works which the Father hath given me to perfect; the works themselves, which I do, give testimony of me, that the Father hath sent me.
Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.
37 And the Father himself who hath sent me, hath given testimony of me: neither have you heard his voice at any time, nor seen his shape.
A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.
38 And you have not his word abiding in you: for whom he hath sent, him you believe not.
A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.
39 Search the scriptures, for you think in them to have life everlasting; and the same are they that give testimony of me. (aiōnios )
Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (aiōnios )
40 And you will not come to me that you may have life.
A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
41 I receive glory not from men.
Chvály od lidí jáť nepřijímám.
42 But I know you, that you have not the love of God in you.
Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
43 I am come in the name of my Father, and you receive me not: if another shall come in his own name, him you will receive.
Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
44 How can you believe, who receive glory one from another: and the glory which is from God alone, you do not seek?
Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
45 Think not that I will accuse you to the Father. There is one that accuseth you, Moses, in whom you trust.
Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
46 For if you did believe Moses, you would perhaps believe me also; for he wrote of me.
Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.
47 But if you do not believe his writings, how will you believe my words?
Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?